Plný text
20 Cdo 1462/2023-51
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zbyňkem Polednou v exekuční věci oprávněné ČEZ Prodej, a. s., se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené Mgr. Jaroslavem Trkovským, advokátem se sídlem v [adresa] proti povinné A. H., narozené dne XY, bytem [adresa] 230,38 Kč s příslušenstvím, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 55/2022, o dovolání povinné proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. ledna 2023, č. j. 3 Co 126/2022-24, takto:
Řízení o dovolání povinné se zastavuje.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Hradci Králové (soud prvního stupně) usnesením ze dne 12. října 2022, č. j. 16 C 55/2022-10, odmítl žalobu na obnovu řízení ze dne 10. května 2022, kterou povinná podala proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. března 2022, č. j. 5 Co 7/2022-17.
K odvolání povinné Vrchní soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 18. ledna 2023, č. j. 3 Co 126/2022-24, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná včasné dovolání, při jehož podání nebyla zastoupena advokátem.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Dovolacímu soudu je z jeho činnosti známo a plyne to i z obsahu spisu, že povinná dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. října 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům již Nejvyšší soud dospěl např. v usnesení ze dne 27. září 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, v usnesení ze dne 24. června 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, v usnesení ze dne 1. listopadu 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022, v usnesení ze dne 23. prosince 2022, sp. zn. 29 Cdo 3516/2022, nebo v usnesení ze dne 28. února 2023, sp. zn. 29 Cdo 458/2023.
Dovolací soud má za nepochybné, že záměrem počínání povinné je nikoliv sledování ochrany jí tvrzeného subjektivního práva (§ 1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží ať již na straně soudu nebo účastníků řízení odlišných od povinné. Takový zneužívající procesní postup povinné však ve shodě s § 2 a § 6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany. Odborná literatura i judikatura shodně dovozují, že má-li zneužití práva ze strany účastníka podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k úkonu podle ustanovení § 41 odst. 3 o. s. ř. jako k nepřípustnému nepřihlíží [viz Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád (§ 1 až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 9-10, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. června 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016].
Dovolatelka není pro dovolací řízení zastoupena advokátem nebo notářem a netvrdila ani nedoložila, že má právnické vzdělání. Ačkoli povinná nebyla soudem prvního stupně vyzvána, aby si pro podání dovolání zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání, dovolací soud dovozuje, že povinná si musí být vědoma své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupena, jelikož jí tato povinnost musí být známa přinejmenším z jiných řízení.
Dovolací soud tedy dovozuje, že i když povinná nebyla vyzvána, aby splnila podmínku povinného zastoupení dle § 241 o. s. ř., nemohla být tímto postupem ohrožena její procesní práva. Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i Ústavním soudem (srov. usnesení ze dne 8. srpna 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13).
Dovolací soud uzavírá, že povinná neodstranila nedostatek povinného zastoupení, ač k realizaci této procesní povinnosti měla celkově dostatečný časový prostor. Proto podle § 243c odst. 3 věta třetí ve spojení s § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o jejím dovolání zastavil.
Povinná do dovolání vtělila i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v (Ústavním soudem zdůrazněné) přiměřené lhůtě.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 5. 2023
JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu