Plný text
20 Cdo 1474/2026-347
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Lukášem Eichingerem, MBA, advokátem se sídlem [adresa] proti povinné A. H., pro 150 760 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jičíně, pod sp. zn. 28 EXE [č.], o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. března 2026, č. j. 21 Co 83/2026-331, t a k t o:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
1) Ve shora specifikované věci Krajský soud v Hradci Králové (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 26. 3. 2026, č. j. 21 Co 83/2026-331, k odvolání povinné potvrdil usnesení Okresního soudu v Jičíně (dále „okresní soud“) ze dne 6. 1. 2026, č. j. 28 EXE [č.], jehož výrokem I okresní soud zastavil dovolací řízení proti usnesení odvolacího soudu ze dne 14. 3. 2023, č. j. 21 Co 312/2023-59, neboť povinná k výzvě okresního soudu nezaplatila soudní poplatek za dovolání, poté co usnesením okresního soudu (potvrzeným usnesením odvolacího soudu) byl zamítnut její návrh na osvobození od placení soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení, a výrokem II rozhodl o nákladech dovolacího řízení; dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
2) Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná (nezastoupená advokátem) včasné dovolání (spolu s námitkou podjatosti členů senátu odvolacího soudu, který ve věci rozhodoval, a žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů) s návrhem na zrušení napadeného usnesení a na odklad jeho vykonatelnosti.
3) Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, a zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o soudních poplatcích“.
4) Podáním dovolání vznikla povinné povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona o soudních poplatcích], který činí 4 000 Kč podle položky 23 bodu 8 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích. Tímto okamžikem byl soudní poplatek též splatný (srov. § 7 odst. 1 větu první zákona o soudních poplatcích). Povinná podle obsahu spisu soudní poplatek za dovolání neuhradila.
5) Z obsahu spisu vyplývá, a Nejvyššímu soudu je rovněž z úřední činnosti známo, že povinná dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním mimořádného množství vesměs neodůvodněných či zjevně bezúspěšných procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných, opakovaně podává neodůvodněné námitky podjatosti soudců a žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů, jež jsou soudy zamítány; takový způsob uplatňování procesních práv lze jednoznačně označit za obstrukční (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. září 2022, sp. zn. 28 Cdo 310/2022, ze dne 21. září 2022, sp. zn. 28 Cdo 312/2022, a ze dne 29. října 2024, sp. zn. 23 Cdo 2571/2024). Takový zneužívající procesní postup povinné přitom nemůže ve smyslu § 2 a § 6 věty druhé o. s. ř. požívat právní ochrany (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, a ze dne 27. října 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016) a k takovému zneužívajícímu procesnímu úkonu se proto podle § 41a odst. 3 o. s. ř. nepřihlíží (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2025, sp. zn. 23 Cdo 3566/2024, ze dne 12. listopadu 2024, sp. zn. 28 Cdo 2766/2024, či ze dne 28. listopadu 2024, sp. zn. 21 Cdo 2299/2024). Soud proto nepřihlížel k žádosti povinné o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro toto dovolací řízení, neboť má vzhledem ke shora uvedenému za nepochybné, že záměrem takového počínání povinné je nikoliv sledování ochrany jí tvrzeného subjektivního práva (§ 1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Zneužívající procesní postup povinné přitom nemůže podle § 2 a § 6 věty druhé o. s. ř. požívat právní ochrany,
6) Nejvyšší soud s ohledem na shora uvedená zjištění nevyzýval povinnou k zaplacení soudního poplatku za dovolání, neboť z jejího postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek za dovolání vědoma, avšak soudní poplatek zaplatit nehodlá a pouze opakovaně podává žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů, případně na výzvy k zaplacení soudního poplatku reaguje konkrétně nepodloženými námitkami podjatosti soudců, čímž zneužívá svá procesní práva (srov. obdobně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. srpna 2024, sp. zn. 23 Cdo 2297/2024, či ze dne 29. října 2024, sp. zn. 23 Cdo 2571/2024). Skutečnost, že splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za dovolání v uvedené výši je nezbytné pro pokračování v dovolacím řízení, musí být povinné nutně známa z předchozích řízení před dovolacím soudem, neboť poučení o povinnosti zaplatit soudní poplatek a o následcích jejího nesplnění se jí již opakovaně dostalo (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2024, sp. zn. 23 Cdo 3/2024, ze dne 26. června 2024, sp. zn. 23 Cdo 1137/2024, a ze dne 26. června 2025, č. j. 21 Cdo 1491/2025). Za této situace se jeví setrvání na požadavku další výzvy k zaplacení soudního poplatku za dovolání v projednávané věci neefektivním a formalistickým postupem (srov. obdobně usnesení Ústavního soudu ze dne 8. srpna 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, ze dne 11. května 2022, sp. zn. I. ÚS 1077/22, ze dne 13. prosince 2023, sp. zn. II. ÚS 2908/23, ze dne 12. prosince 2023, sp. zn. II. ÚS 2999/23, a ze dne 16. října 2024, sp. zn. II. ÚS 2708/24).
7) Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil, čímž se stal bezpředmětným i akcesorický návrh povinné na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, o němž již proto nebylo samostatně rozhodováno (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, a ve vztahu k povinné též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2024, sp. zn. 23 Cdo 2295/2024, a ze dne 29. října 2024, sp. zn. 23 Cdo 2571/2024).
8) Pro úplnost lze též dodat, že Nejvyšší soud nepřihlížel ani k námitkám podjatosti vůči členům senátu odvolacího soudu, který vydal napadené rozhodnutí. Povinnou vznesené námitky podjatosti neobsahují žádná konkrétní tvrzení o okolnostech, z nichž by bylo možno seznat, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených osob, tj. konkrétní tvrzení o jejich poměru k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Ostatně z obsahu spisu i z úřední činnosti soudu je patrné, že povinná (nejen) v projednávané věci reaguje obdobně nedostatečným způsobem odůvodněnými námitkami podjatosti v podstatě na jakékoliv vydané rozhodnutí všech stupňů soudů. Námitka podjatosti založená toliko na okolnostech, které nejsou způsobilé být důvodem k vyloučení soudce, popřípadě námitka bez připojení jakýchkoli důvodů, není řádnou námitkou podjatosti, a je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako obstrukční postup (jako procesní obstrukci) nepožívající s přihlédnutím k § 2 a 6 o. s. ř. právní ochrany; soud v takovém případě nemá povinnost postupovat podle § 15b o. s. ř., resp. podle § 16 odst. 1 o. s. ř. (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. července 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod číslem 2/2009 Sb. rozh. obč., ze dne 27. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, uveřejněné pod číslem 46/2012 Sb. rozh. obč., ze dne 10. ledna 2023, sp. zn. 26 Cdo 3182/2022, a ze dne 22. března 2023, sp. zn. 21 Cdo 3739/2022).
9) O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. ex. řádu).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 10. 2026
JUDr. Aleš Zezula předseda senátu