Plný text
20 Cdo 2413/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněné T-Mobile Czech Republic a. s., se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], proti povinnému M. B., P., pro 12 416,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 73 Nc 4668/2007, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 11. 2015, č. j. 64 Co 446/2015-230, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 3. 8. 2015, č. j. 73 Nc 4668/2007-224, kterým Okresní soud Plzeň-město zamítl návrh povinného na ustanovení zástupce z řad advokátů pro zastoupení v dovolacím řízení.
Povinný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále „o. s. ř.“.
O dovolání, pro něž povinný požaduje ustanovení advokáta (dovolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 11. 2014, č. j. 56 Co 358/2014-179, jímž bylo potvrzeno usnesení ze dne 31. 7. 2014, č. j. 73 Nc 4668/2007-153, kterým Okresní soud Plzeň-město zamítl návrh povinného na zastavení exekuce), však již bylo dovolacím soudem pravomocně rozhodnuto tak, že dovolání bylo odmítnuto pro nepřípustnost podle § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 3. 2016, č. j. 20 Cdo 473/2016-242).
Dovolání povinného se proto stalo bezpředmětným, protože i kdyby mu Nejvyšší soud vyhověl a rozhodnutí odvolacího soudu na č. l. 230 zrušil, nemohlo by dojít k povinným požadované změně usnesení odvolacího soudu na č. l. 179, neboť dovolací řízení týkající se tohoto rozhodnutí bylo pravomocně skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 1. 2015, sp. zn. 29 Cdo 3863/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 20 Cdo 2712/2015, usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. III. ÚS 1057/15).
Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. září 2016
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu