Plný text
20 Cdo 5391/2017-289
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky, v exekuční věci oprávněného Z. B., zastoupeného JUDr. Liborem Fiedlerem, advokátem se sídlem [adresa] proti povinnému P. R., pro 33 154 Kč a 14 974 Kč, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 23 EXE 5704/2015, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2016, č. j. 20 Co 317/2016-133, takto:
Dovolání se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Odvolací soud v záhlaví označeným usnesením zrušil a vrátil k dalšímu řízení výrok II. usnesení ze dne 24. 5. 2016, č. j. 23 EXE 5704/2015-105, kterým soud prvního stupně zamítl návrh povinného ze dne 1. 8. 2015 na úplné zastavení exekuce, prováděné soudním exekutorem Mgr. T. P., Exekutorský úřad Nymburk, pod sp. zn. 70 EX 1378/15.
Povinný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a dále část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Odvolací soud napadeným rozhodnutím k odvolání povinného a na základě jeho námitek vrátil věc v napadené části okresnímu soudu k dalšímu řízení. Takovým rozhodnutím objektivně vzato nebyla povinnému způsobena žádná újma na jeho právech, která by byla odstranitelná tím, že by dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil. Proto povinný není oprávněn k podání dovolání proti tomuto rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 1998). Jelikož dovolání podal někdo, kdo k tomu nebyl (subjektivně) oprávněn, Nejvyšší soud je odmítl (§ 243f odst. 2 o. s. ř.).
Dovolání navíc není ani přípustné, protože usnesením odvolacího soudu nebylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 50 000 Kč (§ 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.). K příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 20 Cdo 1577/2013, či ze dne 9. 5. 2016, sp. zn. 20 Cdo 776/2016, event. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. I. ÚS 2406/16, nebo ze dne 27. 2. 2014, sp. zn. III. ÚS 346/14).
Nejvyšší soud tedy, aniž zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení, dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.). O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. prosince 2017
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu