Plný text
20 Cdo 593/2018-146
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. V. K., v exekuční věci oprávněného Biskupství českobudějovické, identifikační číslo osoby [IČO], se sídlem v [adresa] zastoupeného JUDr. Zlatuší Čaňovou, advokátkou se sídlem v [adresa] proti povinné O. S., Č. B., zastoupené Mgr. Martinou Pekárkovou, advokátkou se sídlem v Horoměřicích, Nebušická č. 709, pro 181 720,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 48 EXE 1514/2016, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. března 2017, č. j. 24 Co 238/2017-103, takto:
Dovolání povinné se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. března 2017, č. j. 24 Co 238/2017-103, není přípustné podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2014 do 29. září 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.) – dále jen „o. s. ř.“, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v otázce, zda lze ve vykonávacím řízení přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. srpna 2006, sp. zn. 20 Cdo 1558/2006, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. února 2016, sp. zn. 20 Cdo 5287/2015, v jehož odůvodnění se dovolací soud vyjadřoval i k námitce dovolatelky ohledně nicotnosti exekučního titulu, který vydala soudní tajemnice) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Pokud jde o další dovolatelkou v dovolání namítané otázky, dovolací soud dospěl k závěru, že ani v těchto dovolání není přípustné, neboť ve vztahu k těmto námitkám dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř., když především neobsahuje údaj o tom, v čem přesně dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. V dovolání jsou navíc uplatněny jiné dovolací důvody než ten, který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2001, sp. zn. 29 Cdo 1373/2000). Nejvyšší soud proto dovolání povinné podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 5. 2018
JUDr. Zbyněk Poledna