Plný text
20 Nd 325/2022-29
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. M. J., Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné JUSTRINON MANAGEMENT a. s., se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem se sídlem [adresa] proti povinnému I. T., narozenému XY, bytem [adresa] 33 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 50 EXE 433/2022, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 50 EXE 433/2022 projedná a rozhodne Okresní soud v Hodoníně.
Odůvodnění:
Exekučním návrhem ze dne 31. 12. 2021 se oprávněná prostřednictvím svého právního zástupce domáhá u Okresního soudu v Hodoníně vymožení své pohledávky 2789,33 Kč s příslušenstvím podle rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 16. 9. 2021, č. j. 4 C 120/2021-26, pověřením soudního exekutora Mgr. M. K., Exekutorský úřad Šumperk, vedením exekuce.
Usnesením ze dne 20. 5. 2022, č. j. 50 EXE 433/2022-22, Okresní soud v Hodoníně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný (fyzická osoba) místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný v České republice takové místo pobytu, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), přijal závěr, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tedy případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.
Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013 (uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), uzavřel, že je-li žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud.
Z obsahu spisu vyplývá, že povinný není občanem České republiky a nemá v současné době trvalý pobyt ani pobyt cizince v České republice. Nejvyšší soud proto rozhodl podle§ 11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, tak, že věc projedná a rozhodne ve výroku uvedený soud, u něhož byla podána žádost o pověření soudního exekutora a nařízení exekuce a který již ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.