Plný text
21 Nd 464/2026-33
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v exekuční věci oprávněné České dráhy, a.s. se sídlem v [adresa] IČO [IČO], zastoupené JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem se sídlem v [adresa] proti povinnému J. S., pro 26 704 Kč, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 21 EXE 657/2026, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 21 EXE 657/2026, projedná a rozhodne Okresní soud v Nymburce.
Odůvodnění:
1. Soudní exekutorka JUDr. V. F., Exekutorský úřad Plzeň-sever, podala dne 8. 7. 2026 u Okresního soudu v Nymburce žádost o pověření a nařízení exekuce spolu s exekučním návrhem oprávněné ze dne 3. 7. 2026 pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 26 704 Kč podle vykonatelného trestního příkazu Okresního soudu v Nymburce ze dne 17. 3. 2025, č. j. 4 T 25/2025-49.
2. Okresní soud v Nymburce usnesením ze dne 3. 8. 2026, č. j. 21 EXE 657/2026-27, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. V odůvodnění uvedl, že „povinný byl shledán vinným z přečinu poškozování cizí věci, když dne 1. 3. 2025 v časovém intervalu od 0:00 do 1:10, ‚posprejoval odstavený osobní vlak na hlavním vlakovém nádraží v XY‘ a tím způsobil oprávněné škodu ve výši 26 704 Kč, která mu byla uložena k úhradě“, že „povinný jako adresu svého trvalého pobytu i adresu, kde se fakticky zdržuje a kde si přebírá poštu, označil XY“, že povinný v České republice „není nikde hlášen, přijel do ČR 27. 2. 2025, kde se ubytoval na hostelu poblíž hlavního nádraží v Praze a měl zaplacené ubytování do 3. 3. 2025“, a že „z výpisu z evidence obyvatel, a to včetně databáze cizinců, bylo zjištěno, že k osobě povinného není evidován žádný záznam“.
3. Podle § 11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
4. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
5. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
6. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sb. rozh. obč.).
7. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sb. rozh. obč., vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
8. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, po předložení věci Okresním soudem v Nymburce (§ 105 odst. 2 o. s. ř.) podle § 11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl tak, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Nymburce, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 9. 2026
JUDr. Pavel Malý předseda senátu