Plný text
22 Nd 450/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., v exekuční věci oprávněné T-Mobile Czech Republic a.s., se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené Mgr. Lenkou Heřmánkovou, advokátkou se sídlem [adresa] proti povinnému M. S., pro 1 456 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 207 EXE 5093/2016, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 207 EXE 5093/2016 projedná a rozhodne Okresní soud v Liberci.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. P. P., Exekutorský úřad Liberec, se sídlem [adresa] požádal dne 16. 11. 2016 Okresní soud Praha - západ o pověření k provedení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 1 456 Kč s příslušenstvím.
Okresní soud Praha - západ usnesením ze dne 24. 11. 2016, č. j. 207 EXE 5093/2016-22, vyslovil svou místní nepříslušnost a předložil věc podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., které se použije i pro exekuční řízení (§ 52 odst. 1 zákona č. 120/2000 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „exekuční řád“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. V předmětné věci je vedeno řízení o návrhu na nařízení exekuce k uspokojení pohledávky oprávněné za povinným v celkové výši 1 456 Kč s příslušenstvím.
Z odůvodnění usnesení Okresního soudu Praha – západ ze dne 24. 11. 2016, č. j. 207 EXE 5093/2016-22, se podává, že povinný podle zjištění z informačních systémů o evidenci obyvatel nemá povolen žádný druh pobytu na území České republiky a soudu není známo, že by měl v obvodu jeho působnosti nějaký majetek.
Podle § 45 odst. 2, věta první, exekučního řádu, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2013; toto a další níže uvedená rozhodnutí jsou k dispozici na internetových stránkách Nejvyššího soudu - www.nsoud.cz), vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti řízení.
V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť místo pobytu povinného není uvedeno v žádném z registračních systémů evidence osob na území České republiky. Nelze rovněž postavit najisto, zda na území České republiky pobývá, a zda a kde má nějaký majetek postižitelný exekucí.
Protože jsou splněny předpoklady uvedené v § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, v jehož obvodu je sídlo exekutora, který má být podle návrhu oprávněné pověřen provedením exekuce (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.