Plný text
22 Nd 456/2024-13
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., ve věci žalobce Podkrušnohorské bytové družstvo, se sídlem [adresa] C, IČO: [IČO], zastoupeného JUDr. Michalem Vihanem, advokátem se sídlem v [adresa] proti žalovanému J. H. o zaplacení 102 665 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 4. 2018, č. j. 24 Co 76/2018-205, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 24 Co 76/2018, o námitce podjatosti ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 2180/2024, takto:
Námitka podjatosti soudců senátu 21 Cdo ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 2180/2024 se odmítá.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud jako dovolací soud usnesením ze dne 27. 8. 2024, č. j. 21 Cdo 2180/2024-59, zastavil dovolací řízení ve věci dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 5. 2024, č. j. 5 Co 24/2024-37.
Podáním ze dne „16. 9. 2024“, doručeným Nejvyššímu soudu téhož dne, uplatnil žalovaný námitku podjatosti proti členům senátu 21 Cdo, kteří výše uvedené rozhodnutí vydali.
Podle § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle § 15a odst. 2 o. s. ř. je účastník povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů poté, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).
Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Podle § 16 odst. 2 o. s. ř. opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009 (toto i další citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz) vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo pravomocně ukončeno, je opožděná.
Námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je proto z povahy věci opožděná a bezpředmětná, neboť rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení (srovnej Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 83, a též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. 33 Nd 223/2014, ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 29 Nd 391/2015, či ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 27 Nd 144/2017 – shodně též např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. 30 Nd 38/2018).
Uplatnil-li proto žalovaný námitku podjatosti soudců senátu 21 Cdo až poté, co dovolací řízení vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 2180/2024 bylo skončeno, učinil tak opožděně.
Nejvyšší soud proto námitku žalovaného podle § 16 odst. 2 o. s. ř. odmítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 10. 2024
Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu