Plný text
23 Cdo 1942/2025-267
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce L. V., zastoupeného Mgr. Irenou Pavlíkovou, advokátkou se sídlem v [adresa] proti žalované SKR s. r. o., se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené Mgr. Petrem Bokotejem, advokátem se sídlem [adresa] o zaplacení 800 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 21 C 188/2023, o dovolání žalované proti usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 23. 9. 2024, č. j. 21 C 188/2023-155, a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2025, č. j. 27 Co 2/2025-184, takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 23. 9. 2024, č. j. 21 C 188/2023-155, se zastavuje.
II. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2025, č. j. 27 Co 2/2025-184, se odmítá.
Odůvodnění:
1. Usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 23. 9. 2024, č. j. 21 C 188/2023-155 bylo zastaveno řízení o odvolání žalované (výrok pod bodem I) a bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok pod bodem II). Takto soud prvního stupně rozhodl o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 29. 5. 2024, č. j. 21 C 188/2023-126, pro nezaplacení soudního poplatku za odvolání (na základě odvolání žalobce proti témuž rozsudku byl usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2025, č. j. 27 Co 1/2025-234, rozsudek soudu prvního stupně v napadené části zrušen a věc byla v uvedeném rozsahu vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení – poznámka Nejvyššího soudu).
2. K odvolání žalované Krajský soud v Praze usnesením ze dne 22. 1. 2025, č. j. 27 Co 2/2025-184, změnil usnesení soudu prvního stupně ve výroku pod bodem II tak, že o náhradě nákladů řízení se nerozhoduje; jinak je ve výroku pod bodem I potvrdil.
3. Proti usnesení odvolacího soudu a výslovně též proti usnesení soudu prvního stupně podala žalovaná dovolání, v němž navrhla, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu, jakož i usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
4. Žalobce navrhl dovolání nevyhovět pro jeho nedůvodnost, resp. nepřípustnost.
5. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů [srov. čl. II bod 1 zákona č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony], dále jen „o. s. ř.“.
6. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (srov. § 236 odst. 1 o. s. ř.). Žalovaná však svým dovoláním výslovně napadá nejen usnesení odvolacího soudu, ale i usnesení soudu prvního stupně. Občanský soudní řád neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ proti usnesení soudu prvního stupně podle § 243b ve spojení s § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47/2006 Sb. rozh. obč.).
7. Podle § 240 o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2).
8. Podle § 208 odst. 1 o. s. ř. opožděně podané odvolání předseda senátu soudu prvního stupně usnesením odmítne.
9. Podle § 218a věty první o. s. ř. nerozhodl-li předseda senátu soudu prvního stupně podle § 208 odst. 1, ačkoliv odvolání bylo podáno opožděně, rozhodne o odmítnutí odvolání pro opožděnost odvolací soud.
10. Podle § 241b odst. 1 o. s. ř. ustanovení § 208 odst. 1, § 209 a 210 platí obdobně.
11. Podle § 243c odst. 3 věty první o. s. ř. ustanovení § 218 písm. b), § 218a, § 224 odst. 1 a 2 a § 225 platí pro řízení u dovolacího soudu obdobně.
12. Z obsahu spisu se podává, že žalované (jejímu advokátu) bylo napadené rozhodnutí odvolacího soudu doručeno dne 2. 2. 2025 (srov. potvrzení o dodání a doručení do datové schránky na č. l. 184 verte). Tento okamžik je rozhodný pro určení počátku běhu dvouměsíční lhůty pro podání dovolání (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), jejímž posledním dnem tak byla středa 2. 4. 2025 (§ 57 odst. 2 věta první o. s. ř.). Dovolání žalované bylo podáno do datové schránky soudu prvního stupně dne 10. 4. 2025 (srov. záznam o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu Okresního soudu v Příbrami na č. l. 239 a detail odeslané datové zprávy na č. l. 245) Bylo-li dovolání žalovanou podáno až dne 10. 4. 2025, stalo se tak zjevně po marném uplynutí zákonné lhůty k podání dovolání.
13. Nejvyšší soud proto dovolání žalované proti rozhodnutí odvolacího soudu podle § 243c odst. 3 věty první ve spojení s § 218a o. s. ř. odmítl jako opožděné.
14. O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť řízení nebylo již dříve skončeno a ani toto rozhodnutí není rozhodnutím, kterým se řízení končí (srov. § 243b ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sb. rozh. obč.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 8. 2025
Mgr. Jiří Němec předseda senátu