Plný text
23 Cdo 2113/2018-377
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Moniky Vackové ve věci žalobkyně Hotel EROPLÁN, a. s., se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené Mgr. Lenkou Holendovou, advokátkou se sídlem [adresa] a, proti žalovaným 1) Hranická stavební společnost s. r. o., se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Květoslavem Hlínou, advokátem se sídlem [adresa] a 2) R. B., se sídlem v [adresa] zastoupenému JUDr. Hanou Masaříkovou, advokátkou se sídlem v Hranicích, Masarykovo náměstí 96, o odstranění vad díla, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 11 C 195/2012, o dovolání žalované 1) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 20. 12. 2017, č. j. 75 Co 434/2015-345, t a k t o : Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í : (dle § 243f odst. 3 o. s. ř.)
Dovolání žalované 1) /dále též „dovolatelka“/ proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 20. 12. 2017, č. j. 75 Co 434/2015-345, není přípustné podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. k) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (čl. II bod 2. zákona č. 296/2017 Sb.) – dále jen „o. s. ř.“, neboť napadeným rozhodnutím odvolací soud v rozsahu zamítnutí žaloby vůči žalované 1), jakož i v souvisejících výrocích o náhradě nákladů řízení, zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Odkaz dovolatelky na judikaturu Nejvyššího soudu v souvislosti s přípustností dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř. je zjevně nepřípadný, neboť dovolatelkou odkazovaná rozhodnutí dovolacího soudu vychází ze znění občanského soudního řádu účinného před 30. 9. 2017.
Na přípustnost dovolání nelze důvodně usuzovat ani z chybného poučení o dovolání uvedeného v písemném vyhotovení rozsudku odvolacího soudu (ve kterém je uvedeno, že proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání, které je možno podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím soudu prvního stupně k Nejvyššímu soudu za podmínek uvedených v ustanovení § 237 o. s. ř.). Nesprávné poučení odvolacího soudu o dovolání může mít - jak vyplývá z ustanovení § 240 odst. 3 o. s. ř. - význam jen tehdy, spočívalo-li v uvedení delší než zákonné lhůty k podání tohoto mimořádného opravného prostředku nebo poskytlo-li účastníkům v rozporu se zákonem informaci, že dovolání není přípustné; v uvedených případech, jakož i tehdy, neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, lze podat dovolání buď ve lhůtě, která byla v poučení uvedena v delším trvání než dva měsíce od doručení rozhodnutí (v prvním z uvedených případů), nebo do tří měsíců od doručení (ve zbývajících případech). Nesprávné poučení odvolacího soudu, že dovolání je přípustné, nezakládá samo o sobě přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, není-li založena podle hledisek uvedených v ustanoveních § 237 až 238a o. s. ř.
O případné náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. § 151 odst. 1 o. s. ř., jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 6. 2018
JUDr. Pavel Horák, Ph.D.