Plný text
23 Nd 16/2025-42
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., v exekuční věci oprávněné JUSTRINON MANAGEMENT a.s., se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], proti povinnému T. L., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, pod sp. zn. 15 EXE 746/2024, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 15 EXE 746/2024 projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Orlicí.
Odůvodnění:
Dne 7. 6. 2024 byla Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí doručena žádost soudního exekutora Mgr. M. K., Exekutorský úřad Šumperk, o pověření a nařízení exekuce k vymožení pohledávky oprávněné.
Okresní soud v Ústí nad Orlicí usnesením ze dne 6. 12. 2024, č. j. 15 EXE 746/2024-38, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc předložil ve smyslu § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, Nejvyššímu soudu k určení místní příslušnosti.
Okresní soud v Ústí nad Orlicí ve svém usnesení uvedl, že povinný je státním příslušníkem XY republiky, který není zapsán v Centrální evidenci obyvatel České republiky, ani k němu nejsou vedeny žádné záznamy v Cizineckém informačním systému. Oprávněná ve svém návrhu označila bydliště povinného na adrese XY, přičemž tuto adresu převzal i soudní exekutor ve své žádosti o pověření k provedení exekuce. S ohledem na výše uvedené soud konstatoval, že v posuzované věci nejsou splněny podmínky místní příslušnosti.
Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.
Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Protože povinný nemá podle zjištění předkládajícího soudu na území České republiky místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu podle druhu pobytu cizince, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Skutečnost, zda povinný má na území České republiky majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ostatně ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. Jestliže tedy ve věci již probíhá řízení a procesní soud vysloví svou místní nepříslušnost a postupem podle § 105 odst. 2 o. s. ř. věc předloží Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, nemá Nejvyšší soud jinou možnost, než takový soud určit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Po přihlédnutí k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení proto Nejvyšší soud určil podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jako místně příslušný soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, ze dne 15. 12. 2021, sp. zn. 23 Nd 564/2021, nebo ze dne 28. 1. 2022, sp. zn. 23 Nd 1/2022), tedy Okresní soud v Ústí nad Orlicí.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.