Plný text
23 Nd 252/2026-17
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a Mgr. Jiřího Němce v exekuční věci oprávněné České televize, se sídlem [adresa] Podolí, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem [adresa] proti povinnému J. P., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 21 EXE 412/2026, o určení místní příslušnosti soudu podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále také „o. s. ř.“), takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 21 EXE 412/2026 projedná a rozhodne Okresní soud v Jičíně.
Odůvodnění:
1. Okresnímu soudu v Jičíně byla dne 21. 4. 2026 doručena žádost soudní exekutorky Mgr. Z. G., Exekutorský úřad Praha 6, o pověření a nařízení exekuce k vymožení pohledávky oprávněné vůči povinnému.
2. Okresní soud v Jičíně usnesením ze dne 24. 4. 2026, č. j. 21 EXE 412/2026-13, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že věc se předkládá Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
3. Okresní soud v Jičíně uvedl, že povinný neprochází registrem obyvatel, ani centrální evidencí vězněných osob, a nemá na území České republiky trvalý pobyt ani zde není hlášen k pobytu. Dle sdělení Ministerstva vnitra ČR, Odboru azylové a migrační politiky, si povinný podal žádost o přechodný pobyt občana EU, která byla zamítnuta stejně jako jeho pozdější žádost o trvalý pobyt občana EU. Poslední hlášené bydliště je na adrese XY, jiný pobyt není znám.
4. Okresní soud v Jičíně proto s odkazem na § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, (dále jen „exekuční řád“) uzavřel, že podmínky místní příslušnosti nelze za dané situace zjistit a vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
5. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř, jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
6. Podle § 45 odst. 1 exekučního řádu je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud.
7. Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
8. Podle § 52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
9. Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
10. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), Nejvyšší soud dovodil, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek povinného (dlužníka) a uspokojit z něj oprávněného (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.
11. Jelikož jsou splněny předpoklady uvedené v § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř., rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož byla žádost exekutora podána a jenž již v dané věci činil určité úkony (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, ze dne 2. 3. 2016, sp. zn. 28 Nd 227/2015, či ze dne 13. 11. 2018, sp. zn. 23 Nd 283/2018).
12. Nejvyšší soud proto podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil Okresní soud v Jičíně tím soudem, který věc projedná a rozhodne.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 6. 2026
JUDr. Pavel Tůma, Ph.D. předseda senátu