Usnesení

23 Nd 77/2025

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 2025-03-26ECLI:CZ:NS:2025:23.ND.77.2025.1
Další údaje
Předmět řízení: Příslušnost soudu místní

Plný text

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., v exekuční věci oprávněné: Frenštátský Tlapnet s.r.o., se sídlem v Praze 9, U Schodů 122/5, identifikační číslo osoby 28577302, zastoupené Mgr. Josefem Žďárským, advokátem se sídlem v Praze, Revoluční 763/15, proti povinnému: M. D. S., o návrhu oprávněné na pověření k provedení exekuce, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 52 EXE 10039/2025, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc vedenou u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 52 EXE 10039/2025 projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě.


O d ů v o d n ě n í :

Soudní exekutorka požádala dne 3. 1. 2025 Okresní soud v Ostravě o pověření k provedení exekuce.

Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 15. 1. 2025, č. j. 52 EXE 10039/2025-17, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I) s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místní příslušnosti (výrok II).

Okresní soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že v exekučním návrhu oprávněné je povinný označen bydlištěm na adrese XY. Lustrací v Informačním systému základních registrů soud zjistil, že lustrace osoby nebyla úspěšná a žádná osoba nebyla nalezena. Dle sdělení Ministerstva vnitra České republiky, oddělení pobytu cizinců, pak povinný neprochází jejich systémem a na území České republiky nemá povolen žádný druh pobytu.

Dle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Nejvyšší soud není oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci – ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dle § 45 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud.

Dle § 45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Dle § 52 odst. 1 exekučního řádu platí, že nestanoví-li exekuční řád jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.

Za dané situace je tak namístě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u něhož bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, ze dne 2. 3. 2016, sp. zn. 28 Nd 227/2015, či ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. 22 Nd 453/2016). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že jako místně příslušný určil soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tedy Okresní soud v Ostravě.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 3. 2025

JUDr. Pavel Horák, Ph.D.
předseda senátu









Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací