Plný text
25 Cdo 1391/2024-38
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní JUDr. Martinou Vršanskou v právní věci oprávněné CASPER CONSULTING a. s., se sídlem [adresa] Praha 6, IČO [IČO], zastoupená Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem [adresa] Brno, proti povinným: 1) J. H., a 2) J. H., o vymožení 5.552.321,84 Kč, o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 32/2023, o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 1. 2024, č. j. 5 Co 210/2023, takto:
Dovolání řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 16. 1. 2024, č. j. 5 Co 210/2023-23, potvrdil výrok I usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 8. 2023, č. j. 16 C 32/2023-16, jímž bylo rozhodnuto, že řízení o žalobách na obnovu řízení a pro zmatečnost ze dne 16. 5. 2022 podaných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 2. 2022, č. j. 3 Co 8/2022-646, se zastavují. Vrchní soud současně změnil výrok II rozhodnutí krajského soudu tak, že se o náhradě nákladů řízení nerozhoduje. Odvolací soud shledal správným rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Žalobci opakovaně vznášenou námitku podjatosti (v tomto případě JUDr. K. K.) označil za neodůvodněnou a obstrukční.
Proti usnesení odvolacího soudu podali povinní dovolání, při jehož podání nebyli zastoupeni advokátem.
Dovolatel musí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem nebo notářem (§ 241 odst. 1 věta první o. s. ř.); to podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (odst. 4).
Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení. Z dovolání nevyplývá, že by povinní byli jako dovolatelé právně zastoupeni, neprokázali ani netvrdili, že jsou zastoupeni advokátem nebo že mají sami právnické vzdělání. Nesplnili tedy zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení.
Nejvyššímu soudu je známo, že dovolatelé nebyli soudem prvního stupně vyzváni ke splnění podmínky povinného zastoupení (aby si zvolili advokáta pro podání dovolání proti napadenému usnesení), avšak ve shodných sporech byli opakovaně ke splnění této podmínky vyzýváni, a proto dovolací soud konstatuje, že dovolatelé si musí být vědomi své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupeni, jelikož jim tato povinnost nutně musí být známa z předchozích řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022). Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i v rozhodovací činnosti Ústavního soudu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 1077/22). Nejvyšší soud má proto za to, že práva dovolatelů nebyla ohrožena, neboť poučení o náležitém zastoupení se jim (dříve) opakovaně dostalo.
Dovolatelé nezaplatili ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 57/2012), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z jejich postoje v tomto i v předcházejících řízeních je zřejmé, že si jsou povinnosti zaplatit soudní poplatek vědomi, platit jej však nehodlají a pouze opakovaně podávají neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce a dlouhodobě tak zneužívají svého práva na soudní ochranu.
Nelze ani přehlédnout, že současný procesní postup dovolatelů postrádá jakýkoli praktický smysl, když soustavně podávají proti všem rozhodnutím soudu (i procesním) dovolání a další mimořádné opravné prostředky. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl také Nejvyšší soud, a to např. v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu k dovolatelům např. v usnesení ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022, nebo ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 24 Cdo 208/2023.
Dovolatelé rovněž namítají podjatost soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Michala Mědílka, JUDr. J. S. a JUDr. I. O.. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSCR 104/2017, uveřejněném v časopise Soudní judikatura pod č. 76/2019, (ústavní stížnost proti uvedenému usnesení byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. II. ÚS 3209/18) dovodil, že je-li námitka podjatosti zneužívána jako obstrukční postup, pak s přihlédnutím k § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany; soud v takovém případě nemá povinnost postupovat podle § 15b o. s. ř., respektive podle § 16 odst. 1 o. s. ř. O takový případ se v dané věci nepochybně jedná, neboť ze spisu je patrné a Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že dovolatelé opakovaným podáváním nedůvodných kverulatorních návrhů, žalob a námitek podjatosti, zjevně zneužívají svá procesní práva, jak již bylo výše popsáno.
Nejvyšší soud proto řízení o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 1. 2024, č. j. 5 Co 210/2023-23, pro nesplnění podmínky povinného zastoupení dovolatelů podle § 243c odst. 3 věty třetí ve spojení s § 241b odst. 2, § 104 odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř. zastavil. Tím je vypořádán i návrh dovolatelů na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 6. 2024
JUDr. Martina Vršanská předsedkyně senátu