Plný text
25 Cdo 17/2025-86
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Vršanskou v právní věci oprávněného: Apston Capital Ltd., IČO [IČO], se sídlem 4th Floor, H. B., Windmill Lane, Dublin 2, Irsko, zastoupený Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem [adresa] proti povinným: 1. J. H. a 2. J. H., o žalobě povinných pro zmatečnost a pro obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 49/2023, o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 5. 2024, č. j. 4 Cmo 101/2024-47, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 30. 5. 2024, č. j. 4 Cmo 101/2024-47, potvrdil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 3. 2024, č. j. 16 C 49/2023-36, kterým soud prvního stupně odmítl odvolání povinných proti usnesení téhož soudu o odmítnutí dovolání. Proti usnesení Vrchního soudu v Praze podali povinní dovolání, aniž by byli zastoupeni advokátem, navrhli odklad jeho vykonatelnosti a vznesli námitku podjatosti senátu 4 Cmo Vrchního soudu v Praze složeného z předsedy JUDr. Michala Krenka, Ph.D. a soudců JUDr. PhDr. Filipa Havrdy a JUDr. M. V., a námitku podjatosti soudců senátu 25 Nejvyššího soudu.
2. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení (§ 241 o. s. ř.). Z dovolání nevyplývá, že by dovolatelé byli právně zastoupeni, neprokázali ani netvrdili, že jsou zastoupeni advokátem nebo že mají sami právnické vzdělání. Nesplnili tedy zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, což je důvodem k zastavení dovolacího řízení. Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatelé nebyli soudem prvního stupně vyzváni ke splnění podmínky povinného zastoupení (aby si zvolili advokáta pro podání dovolání proti napadenému usnesení), nicméně v celé řadě obdobných sporů již byli opakovaně ke splnění této podmínky vyzýváni, proto je zřejmé, že dovolatelé si musí být vědomi povinnosti, aby byli v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupeni (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, nebo ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022). Nejvyšší soud proto řízení o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 5. 2024, č. j. 4 Cmo 101/2024-47, pro nesplnění podmínky povinného zastoupení dovolatele podle § 243c odst. 3 věty třetí ve spojení s § 241b odst. 2, § 104 odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř. zastavil. Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i v rozhodovací činnosti Ústavního soudu (srov. usnesení ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, nebo ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 1077/22).
3. Dovolatelé nezaplatili soudní poplatek z dovolání. Ačkoli podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 57/2012), dovolací soud v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z jejich postoje v tomto i v předcházejících řízeních je zřejmé, že si jsou povinnosti zaplatit soudní poplatek vědomi, platit jej však nehodlají a pouze opakovaně podávají neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce a dlouhodobě tak zneužívají svého práva na soudní ochranu.
4. Nelze ani přehlédnout, že současný procesní postup dovolatelů postrádá jakýkoli praktický smysl, když v řízení soustavně podávají proti všem rozhodnutím soudu (i procesním) dovolání a další mimořádné opravné prostředky. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl také Nejvyšší soud, a to např. v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu k dovolateli např. v usnesení ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022, nebo ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 24 Cdo 208/2023.
5. Dovolatelé rovněž namítli podjatost soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Michala Krenka, Ph.D. a soudců JUDr. PhDr. Filipa Havrdy a JUDr. M. V., jakož i soudců senátu 25 Nejvyššího soudu, jimž podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu přísluší v této věci rozhodovat. Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSCR 104/2017(ústavní stížnost proti uvedenému usnesení byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. II. ÚS 3209/18) dovodil, že je-li námitka podjatosti zneužívána jako obstrukční postup, pak s přihlédnutím k § 2 a § 6 o. s. ř. nepožívá právní ochrany; soud v takovém případě nemá povinnost postupovat podle § 15b odst. 1 o. s. ř., respektive podle § 16 odst. 1 o. s. ř. O takový případ se v dané věci nepochybně jedná, neboť ze spisu je patrné a Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že dovolatelé opakovaným podáváním zjevně nedůvodných kverulatorních návrhů, žalob a námitek podjatosti, zneužívají svá procesní práva, jak již bylo výše popsáno.
6. O odkladu vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí podle § 243 o. s. ř. nelze uvažovat, je-li zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno. Za situace, kdy bylo dovolací řízení Nejvyšším soudem bez zbytečných odkladů po předložení věci zastaveno, nebylo již o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti rozhodováno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2017, sp. zn. 30 Cdo 4491/2017, nebo ze dne 16. 10. 2017, sp. zn. 30 Cdo 4619/2017).
7. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 2. 2025
JUDr. Martina Vršanská předsedkyně senátu