Plný text
25 Nd 241/2024-16
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Vršanské a soudců JUDr. Radka Kopsy a JUDr. Hany Tiché v právní věci oprávněné: E.ON Energie, a. s., sídlem [adresa] IČO [IČO], zastoupená Mgr. Pavlem Vincíkem, advokátem se sídlem [adresa] Praha 1, proti povinnému: F. D., o pověření provedením exekuce, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 33 EXE 5182/2024, o určení místní příslušnosti soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 33 EXE 5182/2024 projedná a rozhodne Okresní soud v Litoměřicích.
Odůvodnění:
U Okresního soudu v Litoměřicích je pod sp. zn. 33 EXE 5182/2024 vedeno řízení, v němž soudní exekutor JUDr. O. M. žádá o pověření provedením exekuce k vymožení pohledávky oprávněného na základě exekučního titulu – rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2022, č. j. 41 C 35/2021-60. V řízení vyšlo najevo, že povinný v současné době nemá na území České republiky povolen žádný druh pobytu a neprochází příslušnou evidencí.
Okresní soud v Litoměřicích usnesením ze dne 20. 3. 2024, č. j. 33 EXE 5182/2024 -13, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí, který soud věc projedná a rozhodne, jelikož nelze zjistit podmínky místní příslušnosti soudu podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád).
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud, je-li žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu, určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, publikované pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Sb. rozh. obč.“). Skutečnost, zda povinný má na území České republiky exekučně postižitelný majetek, který by mohl být soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před pověřením exekutora provedením exekuce nezjišťuje existenci majetku povinného a rozhoduje-li za této situace Nejvyšší soud podle § 11 odst. 3 o. s. ř., určí místně příslušný exekuční soud podle zásady hospodárnosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, č. 4/2013 Sb. rozh. obč.).
Nejvyšší soud s přihlédnutím k zásadě rychlosti a ekonomie řízení podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil jako místně příslušný exekuční soud, u něhož byla podána žádost o pověření provedením exekuce a který již provedl prvotní úkony, tedy Okresní soud v Litoměřicích.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. 6. 2024
JUDr. Martina Vršanská předsedkyně senátu