Plný text
25 Nd 244/2024-122
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Radka Kopsy ve věci posuzované: L. K., za účasti: Okresní státní zastupitelství v Liberci, se sídlem [adresa] Liberec, o omezení svéprávnosti, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 14 Nc 43020/2023, o námitce podjatosti, takto:
Námitka podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Jitky Malé, JUDr. I. W. a JUDr. R. N. se odmítá.
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 9. 4. 2024, č. j. Nco 23/2024-94, Vrchní soud v Praze v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Malé a soudců JUDr. I. W. a JUDr. R. N. rozhodl, že soudci Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci Mgr. O. M., JUDr. B. J. a JUDr. Jarmila Potužáková nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 36 Co 96/2024. Posuzovaná následně podala dne 12. 4. 2024 námitku podjatosti shora uvedených soudců Vrchního soudu v Praze.
2. Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
3. Podle § 15a odst. 2 o. s. ř. účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).
4. Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
5. Podle § 16 odst. 2 o. s. ř. opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.
6. Nejvyšší soud se zabýval otázkou, zda posuzovaná uplatnila námitku podjatosti včas.
7. V usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009, Nejvyšší soud vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo ukončeno, je opožděná.
8. V usnesení ze dne 6. 9. 2001, sp. zn. 7 Nd 233/2001, Nejvyšší soud vyložil, že námitku podjatosti je možné uplatnit pouze do vydání rozhodnutí soudci, jejichž podjatost je namítána, a v usnesení ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. 32 Nd 123/2013, konstatoval, že námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je nejen opožděná, nýbrž z povahy věci i bezpředmětná, neboť rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení (srov. shodně Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, 1. vydání, C. H. Beck, 2009, s. 82).
9. Uplatnila-li posuzovaná námitku podjatosti soudců senátu Vrchního soudu v Praze podáním doručeným dne 12. 4. 2024, učinila tak až poté, co bylo řízení u zmíněného soudu skončeno, a podala ji tedy opožděně.
10. Nejvyšší soud proto námitku podjatosti jako opožděnou podle § 16 odst. 2 o. s. ř. odmítl, aniž se zabýval její důvodností.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 8. 2024
JUDr. Robert Waltr předseda senátu