Plný text
25 Nd 257/2026-40
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Tomáše Novosada v exekuční věci oprávněné: AutoESA a.s., IČO [IČO], se sídlem [adresa] 10, zastoupená Mgr. Lenkou Heřmánkovou, advokátkou se sídlem [adresa] c, [PSČ obec] 7, proti povinné: Á. D., o pověření vedením exekuce, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 2707/2025, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 2707/2025 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
Odůvodnění:
1. U Okresního soudu v Břeclavi je pod sp. zn. 53 EXE 2707/2025 vedeno exekuční řízení, v němž soudní exekutor JUDr. L. J., se sídlem exekutorského úřadu Komenského 38, [PSČ obec], navrhl, aby byl pověřen vedením exekuce na majetek povinné k uspokojení pohledávky oprávněné podložené exekučním titulem – rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 13. 8. 2025, č. j. 7 C 148/2024-31. V průběhu řízení bylo ze zprávy České pošty zjištěno, že povinné na adresu XY zásilky nedochází a ze zprávy Městské policie Mikulov, že povinná na této adrese nefiguruje a není o ní nic známo. Lustrací v Integrovaném systému základních registrů pak bylo zjištěno, že povinná nemá evidovaný trvalý pobyt na území České republiky. Z připojeného nalézacího spisu bylo zjištěno, že povinná je státní občankou XY republiky s trvalým pobytem na adrese XY, kam jí byl doručen i exekuční titul. Usnesením ze dne 19. 1. 2026, č. j. 53 EXE 2707/2025-29, Okresní soud v Břeclavi vyslovil svoji místní nepříslušnost a podle § 11 odst. 3 o. s. ř. předložil věc Nejvyššímu soudu.
2. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
3. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., který se použije i pro exekuční řízení (§ 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
4. Z usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, které bylo publikováno pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Sb. rozh. obč.“ plyne, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před pověřením exekutora provedením exekuce nezjišťuje existenci majetku povinného a rozhoduje-li za této situace Nejvyšší soud podle § 11 odst. 3 o. s. ř., určí místně příslušný exekuční soud podle zásady hospodárnosti (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006, publikované pod č. 43/2007 Sb. rozh. obč.).
5. Vzhledem k tomu, že žádné skutečnosti, jež by svědčily pro určení příslušnosti jiného soudu, nebyly doposud zjištěny, Nejvyšší soud s přihlédnutím k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil jako místně příslušný soud, u něhož bylo řízení zahájeno, který provedl v řízení prvotní úkony a v jehož obvodu měla povinná poslední známé bydliště.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 6. 2026
JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu