Plný text
25 Nd 286/2024-53
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v exekuční věci oprávněné: Vodafone Czech Republic, a. s., IČO [IČO], se sídlem [adresa] 5, zastoupená Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem [adresa] 1, proti povinnému: R. H., o pověření vedením exekuce, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 437/2024, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 437/2024 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
Odůvodnění:
1. U Okresního soudu v Břeclavi je pod sp. zn. 53 EXE 437/2024 vedeno exekuční řízení, v němž soudní exekutor Mgr. M. K. se sídlem [adresa] navrhl, aby byl pověřen vedením exekuce na majetek povinného k uspokojení pohledávky oprávněné podložené exekučním titulem – rozhodnutím Českého telekomunikačního úřadu – Odboru pro severomoravskou oblast ze dne 15. 12. 2023, č. j. ČTÚ-33497/2023-638/IX.vyř.-SiL. V průběhu řízení bylo zjištěno, že povinný nemá evidovaný trvalý pobyt na území České republiky, neprochází systémem základních registrů a že má evidovaný trvalý pobyt v XY. Usnesením ze dne 7. 5. 2024, č. j. 53 EXE 437/2024-45, Okresní soud v Břeclavi vyslovil svoji místní nepříslušnost a podle § 11 odst. 3 o. s. ř. předložil věc Nejvyššímu soudu.
2. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., který se použije i pro exekuční řízení (§ 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
3. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
4. Z usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, které bylo publikováno pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Sb. rozh. obč.“ plyne, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před pověřením exekutora provedením exekuce nezjišťuje existenci majetku povinného a rozhoduje-li za této situace Nejvyšší soud podle § 11 odst. 3 o. s. ř., určí místně příslušný exekuční soud podle zásady hospodárnosti (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006, publikované pod č. 43/2007 Sb. rozh. obč.).
5. Vzhledem k tomu, že žádné skutečnosti, jež by svědčily pro určení příslušnosti jiného soudu, nebyly doposud zjištěny, Nejvyšší soud s přihlédnutím k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil jako místně příslušný soud, u něhož bylo řízení zahájeno, v jehož obvodu se nachází poslední známé bydliště povinného a který provedl v řízení prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 8. 2024
JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu