Plný text
25 Nd 82/2026-56
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v exekuční věci oprávněného: Uddannelses - og Forskningsstyrelsen (Dánská agentura pro vědu, technologii a vzdělávání), se sídlem [adresa] proti povinnému: Ch. R. R., o nařízení výkonu cizozemského rozhodnutí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 28 C 242/2025, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 28 C 242/2025 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 4.
Odůvodnění:
1. Dne 14. 8. 2025 byl Obvodnímu soudu pro Prahu 4 doručen návrh (žádost) oprávněné na nařízení výkonu rozhodnutí vydaného soudem Dánského království. Oprávněná se domáhá vymožení peněžitého plnění přiznaného rozhodnutím (platebním rozkazem s účinky rozsudku) vydaným Københavns Byret, Fogedretten, pod sp. zn. FS F7-12492/2024, dne 10. 1. 2025. K návrhu bylo připojeno osvědčení podle čl. 53 nařízení (EU) č. 1215/2012 (Brusel I bis) a další listiny. Oprávněná požaduje vymožení částky odpovídající přiznanému plnění dle připojených listin (jistina s příslušenstvím a náklady řízení). Soud shledal pravomoc českých soudů k provedení výkonu na území České republiky, neboť oprávněná navrhuje výkon soudního rozhodnutí vydaného v jiném členském státě Evropské unie v režimu nařízení (EU) č. 1215/2012. Dále zjistil, že povinný je státním příslušníkem XY a že jeho poslední známá adresa v XY, a to do 3. 1. 2023, přičemž dle zprávy Policie České republiky a dalších vyžádaných zpráv se již povinný na uvedené adrese nezdržuje a nemá v České republice povolen pobyt. Současně má povinný evidovánu adresu v XY. Za tohoto stavu nelze uzavřít, že by povinný měl v České republice obecný soud ve smyslu § 84 a § 85 o. s. ř., a proto Obvodní soud pro Prahu 4 vyslovil svou místní nepříslušnost a podle § 11 odst. 3 předložil věc Nejvyššímu soudu.
2. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., který se použije i pro exekuční řízení (§ 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
3. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
4. Z usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, které bylo publikováno pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Sb. rozh. obč.“ plyne, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před pověřením exekutora provedením exekuce nezjišťuje existenci majetku povinného a rozhoduje-li za této situace Nejvyšší soud podle § 11 odst. 3 o. s. ř., určí místně příslušný exekuční soud podle zásady hospodárnosti (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006, publikované pod č. 43/2007 Sb. rozh. obč.).
5. Vzhledem k tomu, že žádné skutečnosti, jež by svědčily pro určení příslušnosti jiného soudu, nebyly doposud zjištěny, Nejvyšší soud s přihlédnutím k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil jako místně příslušný soud, u něhož bylo řízení zahájeno, který provedl v řízení prvotní úkony a v jehož obvodu měl povinný poslední známé bydliště.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 4. 2026
JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu