Plný text
26 Cdo 160/2018-246
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně obce Žerotice, se sídlem v [adresa] zastoupené JUDr. Jiřím Feichtingerem, Ph. D., advokátem se sídlem v [adresa] proti žalované S. P., Ž., zastoupené JUDr. Milanem Zábržem, advokátem se sídlem [adresa] o určení výše nájemného, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 4 C 88/2013, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. října 2017, č. j. 21 Co 265/2017-228, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
K odvolání žalované Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením ze dne 23. října 2017, č. j. 21 Co 265/2017-228, potvrdil usnesení ze dne 12. září 2017, č. j. 4 C 88/2013-223, kterým Okresní soud ve Znojmě (soud prvního stupně) nepřiznal žalované osvobození od soudních poplatků za odvolání.
Dovolaní žalované (dovolatelky) proti citovanému usnesení odvolacího soudu není z posléze uvedených důvodů přípustné podle § 237 zákona č 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).
Přípustnost dovolání je upravena v ustanovení § 237 o.s.ř., avšak podle § 238 odst. 1 písm. i./ o.s.ř. dovolání není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.
V projednávané věci není dovolání přípustné, neboť směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud rozhodl o návrhu na osvobození od soudního poplatku. Přípustnost dovolání tak nelze opřít o ustanovení § 237 o.s.ř., neboť ustanovení § 238 odst. 1 písm. i/ o.s.ř. to vylučuje. Přípustnost dovolání nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto podle § 243c odst. 1 o.s.ř. odmítl – se souhlasem všech členů senátu (§ 243c odst. 2 o.s.ř.) – pro nepřípustnost.
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48 v sešitě č. 6 z roku 2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. března 2018
JUDr. Miroslav Ferák