Plný text
26 Cdo 2079/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně Hotelu Paulíny, s. r. o., se sídlem [adresa] IČO: [IČO], zastoupené JUDr. Vladimírou Pajerovou, advokátkou se sídlem [adresa] proti žalované městské části Praha 4, se sídlem [adresa] b, o zaplacení částky 8.636.580,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 38 C 58/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. prosince 2013, č. j. 21 Co 460/2013-48, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání žalobkyně (dovolatelky) proti usnesení Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 20. prosince 2013, č. j. 21 Co 460/2013-48, odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (viz Čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. – dále jen „o. s. ř.“), neboť jím nenapadla právní otázku, na jejímž řešení napadené rozhodnutí spočívalo (nenapadla tudíž správnost právního názoru, že projednání opětovné žádosti o osvobození od soudních poplatků v občanském soudním řízení brání překážka věci pravomocně rozhodnuté ve smyslu § 159a ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř.). Za tohoto stavu v dovolání nebyl (a ani být nemohl) – způsobem uvedeným v ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř. – vymezen způsobilý dovolací důvod (§ 241a odst. 1 o. s. ř.); z toho současně vyplývá, že vylíčení, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až § 238a o. s. ř.), dovolatelka nepřípadně vztáhla k posouzení právní otázky (otázky naplněnosti předpokladů pro přiznání osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř.), na jejímž vyřešení napadené rozhodnutí nezávisí (nespočívá). Dovolání proto trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, přičemž tyto vady dovolatelka včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranila (§ 241b odst. 3 o. s. ř.).
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48 v sešitě č. 6 z roku 2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. července 2014
JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu