Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnutoKategorie E - rutinníObčanské3× citováno

Spisová značka

26 Cdo 4562/2018

Téma · generováno AINáležitosti dovolání a skutkové dovolací námitky

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 5. 2. 2019Zpravodaj: JUDr. Miroslav FerákECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.4562.2018.1
Další údaje
Předmět řízení: Dovolání Vady podání

Shrnutí · generováno AI

Spor se týkal vyklizení bytu. Nejvyšší soud dovolání odmítl, protože neobsahovalo konkrétní vymezení předpokladů jeho přípustnosti a dovolatelé uplatnili jen skutkové námitky. Ty nelze v dovolání úspěšně použít namísto námitky nesprávného právního posouzení.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Dovolání musí podle § 241a odst. 2 ve spojení s § 237 o. s. ř. konkrétně vymezit, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti; jde o obligatorní náležitost. Skutkové námitky nejsou způsobilým dovolacím důvodem, neboť § 241a odst. 1 o. s. ř. připouští pouze nesprávné právní posouzení věci. Neodstranění těchto vad vede k odmítnutí dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se ustálila v názoru, že požadavek, aby dovolatel v dovolání vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o.s.ř. obligatorní náležitostí dovolání.
    Zobrazit v textu
  • Může-li být dovolání přípustné (jako v této věci) jen podle § 237 o.s.ř. , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž z dovolání (z jeho celkového obsahu) musí být patrno, která konkrétní otázka hmotného nebo procesního práva, jež v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena, má být v dovolacím řízení řešena, od kterého (svého) řešení se má dovolací soud odchýlit a od jaké (konkrétní) ustálené rozhodovací praxe se v rozhodnutí odchýlil odvolací soud (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 26. listopadu 2013, sp. zn. 2
    Zobrazit v textu
  • Namítají-li totiž ve skutečnosti nedostatečná (a tudíž vadná) skutková zjištění, neuplatňují jediný způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 1 o.s.ř.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (4) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

26 Cdo 4562/2018-162

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Ferákem ve věci žalobce statutárního města Plzně, se sídlem v [adresa] zastoupeného JUDr. Karlem Uhlířem, advokátem se sídlem [adresa] proti žalovaným 1/ D. D. a 2/ E. D., oběma bytem XY, zastoupeným Mgr. Zdeňkem Honzíkem, advokátem se sídlem [adresa] o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 28 C 114/2017, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 15. listopadu 2017, č. j. 12 Co 359/2017-103, t a k t o :

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.800,- Kč k rukám JUDr. Karla Uhlíře, advokáta se sídlem [adresa] do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Nejvyšší soud České republiky (předseda senátu Nejvyššího soudu – § 243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 296/2017 Sb. – dále jen „o.s.ř.“) jako soud dovolací dovolání žalovaných (dovolatelů) proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 15. listopadu 2017, č. j. 12 Co 359/2017-103, k němuž se žalobce prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřil, odmítl podle § 243c odst. 1 o.s.ř., neboť neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením § 241a odst. 2 o.s.ř., přičemž tyto vady (nedostatky), pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolatelé včas (v průběhu trvání lhůty k dovolání), neodstranili (§241b odst. 3 o.s.ř.).

Konkrétně v dovolání schází relevantní údaj o tom, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v § 237 o.s.ř. považují pro účely přípustnosti dovolání za splněné. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se ustálila v názoru, že požadavek, aby dovolatel v dovolání vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o.s.ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné (jako v této věci) jen podle § 237 o.s.ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž z dovolání (z jeho celkového obsahu) musí být patrno, která konkrétní otázka hmotného nebo procesního práva, jež v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena, má být v dovolacím řízení řešena, od kterého (svého) řešení se má dovolací soud odchýlit a od jaké (konkrétní) ustálené rozhodovací praxe se v rozhodnutí odchýlil odvolací soud (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 26. listopadu 2013, sp. zn. 26 Cdo 3492/2013 či z 3. května 2017, sp. zn. 26 Cdo 276/2017). Dovolatelé však v dovolání pouze uvedli, že „nesprávnost rozhodnutí Krajského soudu v Plzni (spatřují) v řešení otázky hrazení nájemného za pronajatou bytovou jednotku, když (žalovaná) po celou dobu řádně a včas hradila stanovené nájemné“. Takto nastolenému požadavku vztahujícímu se k přípustnosti dovolání tudíž nevyhověli.

S přihlédnutím k charakteru uplatněných dovolacích námitek pak dovolací soud dodává, že dovolatelé tomuto požadavku objektivně ani vyhovět nemohli, neboť uplatnili vesměs skutkové námitky, které nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz § 241a odst. 1 o.s.ř. a contrario). Namítají-li totiž ve skutečnosti nedostatečná (a tudíž vadná) skutková zjištění, neuplatňují jediný způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 1 o.s.ř. Přitom skutková zjištění, k nimž odvolací soud dospěl, nejsou natolik vadná, že by ve svém důsledku představovala porušení práv garantovaných čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; nešlo zde tedy o tzv. extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními (viz stanovisko pléna Ústavního soudu z 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl.ÚS-st. 45/16, uveřejněné pod č. 460/2017 Sbírky zákonů).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o.s.ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 5. 2. 2019

JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací