Plný text
26 Cdo 4585/2017-194
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou ve věci žalobkyň a) B. Š., P., b) O. K., B., a c) D. F., L., zastoupených Mgr. Monikou Ipserovou, advokátkou se sídlem v [adresa] proti žalované Mototrading, spol. s r. o., se sídlem [adresa] IČO [IČO], o 124.679,16 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 15 C 64/2014, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. prosince 2016, č. j. 55 Co 418/2016-133, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Žalovaná – nezastoupena advokátem – napadla dovoláním usnesení Městského soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 6. 12. 2016, č. j. 55 Co 418/2016-133, jímž potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 (soud prvního stupně) ze dne 4. 8. 2016, č. j. 15 C 64/2014-121, kterým jí nepřiznal osvobození od soudních poplatků.
Soud prvního stupně vyzval dovolatelku usnesením ze dne 3. 3. 2017, č. j. 15 C 64/2014-152, aby si ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení zvolila pro podání dovolání zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podala řádné dovolání. Následnou žádost dovolatelky o ustanovení zástupce z řad advokátů (a osvobození od soudních poplatků), soud prvního stupně usnesením ze dne 1. 6. 2017, č. j. 15 C 64/2014-170, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 30. 8. 2017, č. j. 55 Co 296/2017-187, zamítl (a nepřiznal jí osvobození od soudních poplatků).
Protože si dovolatelka advokáta nezvolila, vyzval ji Nejvyšší soud usnesením ze dne 8. 11. 2017, č. j. 26 Cdo 4585/2017-190, aby ve lhůtě deseti dnů ode dne doručení usnesení odstranila nedostatek povinného zastoupení pro dovolací řízení a současně ji poučil o následcích nečinnosti. Advokáta pro dovolací řízení si však ani poté nezvolila, jen opětovně požádala o jeho ustanovení.
Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalované zastavil podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, neboť dovolatelka nesplnila podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.) a nedostatek povinného zastoupení přes opakovanou výzvu neodstranila.
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z dovolání, které směřuje proti rozhodnutí, jímž odvolací soud (ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), se neplatí ani soudní poplatek (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, uveřejněné pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. března 2018
JUDr. P. B. senátu