UsneseníZrušenoKategorie E - rutinníObčanské↪ 6× citováno

Spisová značka

27 Cdo 5693/2017

Téma · generováno AIUrčení vlastnictví podílu ve společném jmění manželů

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 2019-02-27Zpravodaj: JUDr. Petr ŠukECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.5693.2017.1
Další údaje
Předmět řízení: Žaloba určovací Společník Společnost s ručením omezeným

Shrnutí · generováno AI

Spor se týkal podílu ve společnosti, který měl náležet do společného jmění manželů, ale v obchodním rejstříku byla zapsána jiná osoba. Nejvyšší soud odmítl dovolání a potvrdil, že manžel může žádat určení vlastnictví podílu svého manžela; otázka platnosti převodu se v tomto řízení posoudí předběžně.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Je-li podíl ve společnosti s ručením omezeným součástí společného jmění manželů a v obchodním rejstříku je jako jeho vlastník zapsána třetí osoba, má manžel, který není společníkem, naléhavý právní zájem na určení, že jeho manžel je společníkem, resp. vlastníkem podílu. Platnost převodní smlouvy se posoudí jako předběžná otázka a relativní neplatnost této smlouvy lze namítnout i v žalobě o určení vlastnického práva k podílu.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Dovoláním otevřenou otázku, zda žalobci svědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení, odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se podává, že je-li podíl ve společnosti s ručením omezeným ve společném jmění manželů, pak manžel, který společníkem není, se může, za situace, kdy je do obchodního rejstříku zapsán jako majitel (vlastník) podílu někdo jiný, než osoba, se kterou má podíl ve společném jmění, domáhat určení, že tato osoba (její manžel) je společníkem společnosti s ručením omezeným (resp. vlastníkem podílu). Platnost smlouvy, jíž manžel – spol
    Zobrazit v textu
  • Ze závěru, podle něhož lze žalobu o určení neplatnosti smlouvy o převodu podílu považovat za dovolání se relativní neplatnosti tohoto právního úkonu, nelze dovozovat – jak činí dovolatel a jak nesprávně učinil i soud prvního stupně – že by se nebylo možné dovolat relativní neplatnosti smlouvy o převodu podílu v žalobě o určení vlastnického práva k podílu.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

27 Cdo 5693/2017-181

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce Z. H., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Ing. Mgr. Romanem Chyťou, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 616 00, proti žalovaným 1) I. H., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Bc. Ivem Nejezchlebem, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 602 00, a 2) A. H., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Zdeňkem Hrouzkem, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 639 00, o určení vlastnického práva k podílu, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 19 Cm 65/2016, o dovolání druhého žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 8. 2017, č. j. 8 Cmo 104/2017-145, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 24. 1. 2017, č. j. 19 Cm 65/2016-99, zamítl žalobu o určení, že první žalovaná je vlastníkem podílu ve výši 100 % ve společnosti L., identifikační číslo osoby XY (nyní „L. v likvidaci“) [výrok I.], a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. a III.).

Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobce v záhlaví označeným usnesením rozhodl o tom, že se řízení nepřerušuje (první výrok), zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (druhý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu podal druhý žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

Dovoláním otevřenou otázku, zda žalobci svědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení, odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se podává, že je-li podíl ve společnosti s ručením omezeným ve společném jmění manželů, pak manžel, který společníkem není, se může, za situace, kdy je do obchodního rejstříku zapsán jako majitel (vlastník) podílu někdo jiný, než osoba, se kterou má podíl ve společném jmění, domáhat určení, že tato osoba (její manžel) je společníkem společnosti s ručením omezeným (resp. vlastníkem podílu). Platnost smlouvy, jíž manžel – společník převedl podíl na třetí osobu, bude posuzována jako předběžná otázka (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2009, sp. zn. 29 Cdo 673/2008, ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3161/2010, či ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 278/2015).

K závěru, že i v takovém řízení může žalobce uplatnit (hmotněprávní) námitku relativní neplatnosti smlouvy o převodu podílu, srov. obdobně např. důvody rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2004, sp. zn. 32 Odo 722/2003, či ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 2517/2010, anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 2226/2013).

Zbývá dodat, že opačný závěr předestíraný dovolatelem neplyne ani z jím odkazovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 102/2003, v němž se Nejvyšší soud naléhavým právním zájmem na požadovaném určení (s ohledem na otázky vymezené v dovolání v označené věci) vůbec nezabýval. Ze závěru, podle něhož lze žalobu o určení neplatnosti smlouvy o převodu podílu považovat za dovolání se relativní neplatnosti tohoto právního úkonu, nelze dovozovat – jak činí dovolatel a jak nesprávně učinil i soud prvního stupně – že by se nebylo možné dovolat relativní neplatnosti smlouvy o převodu podílu v žalobě o určení vlastnického práva k podílu.

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 2. 2019

JUDr. Petr Šuk předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací