Plný text
27 Cdo 664/2024
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně UNIMEX-INVEST, s. r. o., se sídlem [adresa] PSČ 708 00, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Michalem Vondráčkem, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 120 00, proti žalované Veolia Energie ČR, a. s., se sídlem [adresa] PSČ 702 00, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené Mgr. Jakubem Vyroubalem, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 702 00, o zaplacení 992.250 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 20 C 134/2014, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 1. 2023, č. j. 15 Co 1/2023-284, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
[1] Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 15. 9. 2022, č. j. 20 C 134/2014-260, nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků (výrok I.), zamítl návrh žalobkyně na ustanovení právního zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (výrok II.) a vyzval žalobkyni, aby si pro podání dovolání v této věci zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání. Nebude-li do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení podepsanému soudu předložena plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, soud dovolací řízení zastaví (výrok III.).
[2] Krajský soud v Ostravě k odvolání žalobkyně v záhlaví označeným usnesením odmítl odvolání žalobkyně proti výroku III. rozhodnutí soudu prvního stupně (první výrok) a potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. (druhý výrok).
[3] Proti druhému výroku usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako objektivně nepřípustné.
[4] Je tomu tak proto, že podle § 238 odst. 1 o. s. ř. není dovolání přípustné podle § 237 o. s. ř. proti (mimo jiné) usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek [písm. i)], a proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce [písm. j)].
[5] Právě o tento případ jde v posuzované věci.
[6] Okolnost, že odvolací soud poskytl účastníkům v napadeném usnesení nesprávné poučení o tom, že dovolání (při splnění dalších podmínek) přípustné být může, možnost podat dovolání tam, kde to zákon nepřipouští, nezakládá. Srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu.
[7] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 8. 2024
JUDr. Marek Doležal předseda senátu