Plný text
27 Nd 135/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, se sídlem [adresa] PSČ 746 01, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené JUDr. Ondřejem Rathouským, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 110 00, proti žalovaným 1) České republice – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], 2) Moravskoslezskému kraji, se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], a 3) Statutárnímu městu Opava, se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 10 C 252/2015, o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 10 C 252/2015 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí jinému soudu.
Odůvodnění:
Žalobkyně se u Okresního soudu v Opavě domáhá určení vlastnického práva k nemovitostem. Návrhem ze dne 21. prosince 2016 požádala o přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 (případně jinému obvodnímu soudu v Praze) z důvodu vhodnosti ve smyslu § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), a to z důvodu větší vzdálenosti mezi sídlem [adresa] sídlem [adresa] ze dne 3. ledna 2017 (první žalovaná), ze dne 9. ledna 2017 (druhý žalovaný) a ze dne 10. ledna 2017 (třetí žalovaná) shodně tak, že s navrhovanou delegací nesouhlasí, odkazujíce na judikaturu Nejvyššího soudu.
Soud poté předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Podle § 12 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Nejvyšší soud důvod k přikázání jinému soudu z důvodu vhodnosti neshledal. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější a rychlejší projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Větší vzdálenost mezi sídlem [adresa] sídlem soudu a s tím spojené obtíže zásadně nepředstavují důvod pro přikázání věci jinému (než místně příslušnému) soudu podle § 12 odst. 2 o. s. ř., a to tím spíše, že žalovaní s navrhovanou delegací nesouhlasí (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, nebo ze dne 31. října 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013).
Nejvyšší soud proto návrhu na delegaci vhodnou nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. května 2017
JUDr. Petr Š u kpředseda senátu