Plný text
28 Cdo 3663/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Miloše Póla ve věci žalobkyně České republiky – Ministerstva financí se sídlem [adresa] IČO: [IČO], proti žalované ROYAL G. spol. s r.o. v likvidaci, se sídlem v [adresa] IČO: [IČO], zastoupené Mgr. Jitkou Čížkovou, advokátkou se sídlem v [adresa] částky 6 000 750 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 9 C 424/2005, o dovolání advokátky Mgr. Jitky Čížkové proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. prosince 2014, č. j. 10 Co 471/2014, 10 Co 460/2014-442, takto:
Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Ustanovená zástupkyně žalované, advokátka Mgr. Jitka Čížková, podala dovolání proti výroku pod bodem II v záhlaví označeného usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně (Okresního soudu v Teplicích ze dne 6. května 2014, č. j. 9 C 424/2005-329) tak, že se označené advokátce přiznává odměna za zastupování žalované v řízení ve výši 173 290 Kč a že „jinak“ (co do základu) se usnesení soudu prvního stupně potvrzuje.
Nejvyšší soud odmítl dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť není přípustné. Rozhodl tak proto, že dovoláním napadené usnesení nepatří do okruhu rozhodnutí vypočtených v § 238a o. s. ř. a nejsou naplněny ani předpoklady přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř. (k tomu srov. hlediska uvedené v tomto usnesení).
Rozhodnutí odvolacího soudu o určení výše odměny ustanovené advokátky je založeno na hodnotící úvaze odvolacího soudu, řádně odůvodněné a nepostrádající racionální základ, opírající se o kritérium účelnosti jednotlivých úkonů právní služby vyúčtovaných ustanovenou zástupkyní žalované (dovolatelkou).
Podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (k tomu srovnej zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2015, sp. zn. 25 Cdo 1748/2015; ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl jako zjevně bezdůvodnou usnesením ze dne 22. března 2015, sp. zn. IV. ÚS 3057/15) platí, že úvahu odvolacího soudu o tom, které úkony právní služby byly či nebyly účelné, může dovolací soud přezkoumat pouze v případě její zjevné nepřiměřenosti.
Účelnost toho kterého úkonu právní služby – jak dále plyne z judikatury shora citované – je přitom posuzována podle konkrétních okolností každého případu a nelze tudíž očekávat (s ohledem na vymezení institutu dovolání jako mimořádného opravného prostředku a poslání Nejvyššího soudu, smyslem jehož činnosti je sjednocovat aplikaci práva nižšími soudy), že dovolací soud bude v třetí instanci přezkoumávat účelnost jednotlivých úkonů právní služby vyúčtovaných ustanoveným zástupcem, pokud údajná neúčelnost není dovozena na základě argumentů, které zjevně postrádají racionální základ (k tomu dále srovnej např. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2014, sp. zn. 25 Cdo 1610/2014). Tak tomu ovšem v posuzované věci není, přihlížel-li odvolací soud při zkoumání účelnosti dalších účtovaných úkonů právní služby (porady advokátky s klientem, za které ustanovené advokátce odměnu nepřiznal, resp. hodnocení studia spisu coby součásti převzetí a přípravy zastoupení), zda tyto další úkony byly skutečně efektivní při obraně práv zastoupeného účastníka, a to právě v konkrétních poměrech posuzované věci.
Z uvedeného plyne závěr o nepřípustnosti dovolání.
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, jelikož tímto rozhodnutím řízení nekončí a o nákladech řízení se zásadně rozhoduje rozhodnutím konečným (§ 151 odst. 1, § 224 odst. 1 a § 243c odst. 3 o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Shora citovaná rozhodnutí dovolacího soudu jsou veřejnosti dostupná na internetových stránkách Nejvyššího soudu (www.nsoud.cz), rozhodnutí Ústavního soudu na http://nalus.usoud.cz.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. září 2016
Mgr. Petr Kraus předseda senátu