Plný text
28 Nd 139/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Miloše Póla ve věci oprávněné: innogy Energie, s. r. o., IČ [IČO], se sídlem [adresa] zastoupené Mgr. Kamilem Stypou, advokátem se sídlem [adresa] proti povinnému D. R., o 7.651,13 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 162/2017, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 162/2017 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
Odůvodnění:
Okresnímu soudu v Břeclavi byla dne 11. 1. 2017 doručena žádost soudního exekutora JUDr. P. K. o pověření k provedení exekuce.
Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 16. 2. 2017, č. j. 53 EXE 162/2017-14, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu. V odůvodnění ocitoval ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „e. ř.“), a shrnul, že povinný má trvalé bydliště na území Slovenské republiky, kde mu byly doručeny veškeré listiny v nalézacím řízení, v místě pobytu uvedeném v exekučním návrhu se nezdržuje a nebyl dohledán v centrální evidenci obyvatel ani v registru obyvatel. Dospěl k závěru, že zde nelze podmínky místní příslušnosti zjistit, avšak pravomoc českých soudů k exekučnímu řízení ohledně vydaného titulu není sporná, a proto je zapotřebí, aby místně příslušný soud určil ve smyslu § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyšší soud.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle § 45 odst. 1 e. ř. je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud.
Podle § 45 odst. 2 e. ř. je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle § 52 odst. 1 e. ř. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení o. s. ř.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – nalézt majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.
Za dané situace je proto při určení místní příslušnosti třeba přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u něhož bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 3. 2016, sp. zn. 28 Nd 227/2015, ze dne 22. 12. 2016, sp. zn. 25 Nd 400/2016, a ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. 22 Nd 453/2016). S ohledem na uvedené Nejvyšší soud rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že jako místně příslušný určil Okresní soud v Břeclavi.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. 7. 2017
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D. předseda senátu