Plný text
29 Cdo 2874/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce B. M., zastoupeného JUDr. Františkem Honsou, Ph.D., advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 110 00, proti žalovanému Československá obchodní banka, a. s., se sídlem [adresa] PSČ 150 57, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupenému Mgr. Rostislavem Pekařem, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 110 00, o zaplacení 52.313.263,04 Kč s příslušenstvím, 78.469.894,80 Kč s příslušenstvím a 19.617.473,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 10 C 80/2011, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. března 2016, č. j. 15 Co 99/2016-457, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 21. prosince 2015, č. j. 10 C 80/2011-420, zastavil řízení pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, spočívající v překážce litispendence (výrok I.), rozhodl o vrácení části soudního poplatku žalobci (výrok II.) a o nákladech řízení (výrok III.).
V záhlaví označeným usnesením Městský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně k odvolání žalobce i žalovaného změnil ve výroku I. tak, že řízení nezastavil, uzavíraje, že předmět dříve zahájeného řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 24 Cm 460/99 dosud není postaven najisto, v důsledku čehož je závěr soudu prvního stupně o překážce litispendence předčasný.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání.
Zkoumání, zda dovolání je objektivně přípustné, předchází – ve smyslu § 243c odst. 3, § 218 písm. b) a § 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) – posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání.
Je tomu tak proto, že k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 1999, sp. zn. 20 Cdo 1760/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2000, pod číslem 7, ze dne 21. srpna 2003, sp. zn. 29 Cdo 2290/2000, uveřejněné pod číslem 38/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek či ze dne 30. června 2004, sp. zn. 29 Odo 198/2003; rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Dovolatel v odvolání proti usnesení soudu prvního stupně (podání ze dne 29. ledna 2016, č. l. 446 až 450 spisu) namítal, že „dosud není možné existenci překážky litispendence konstatovat s jistotou“, neboť není postaveno najisto, co je předmětem řízení ve věci vedené před Městským soudem v Praze, přičemž „vyřešení této otázky je pro posouzení podmínek řízení“ v projednávané věci „klíčové“. Závěr, zda řízení v projednávané věci brání překážka řízení, bude možné učinit „až v přímé závislosti na postupu Městského soudu v Praze ohledně předmětu řízení“.
Odvolací soud odvolání žalobce vyhověl, a to z důvodů namítaných žalobcem (dovolatelem). Brojí-li nyní dovolatel proti usnesení, jímž odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že řízení nezastavil, napadá výrok rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto v jeho prospěch; dovolání tudíž není subjektivně přípustné. Nejvyšší soud je proto podle § 243c odst. 3 věty první ve spojení s § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl.
K absenci výroku o nákladech dovolacího řízení srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. října 2016
JUDr. Petr Š u k předseda senátu