Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníZrušenoKategorie E - rutinníObčanské4× citováno

Spisová značka

29 Cdo 303/2015

Téma · generováno AIPřípustnost dovolání při více důvodech zrušení

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 23. 4. 2015Zpravodaj: JUDr. Filip CilečekECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.303.2015.1
Další údaje

Shrnutí · generováno AI

Spor se týkal náhrady škody, kterou měla společnosti způsobit osoba vykonávající funkci jednatele. Odvolací soud rozsudek zamítající žalobu zrušil mimo jiné proto, že soud prvního stupně neposoudil všechny předpoklady odpovědnosti za škodu. Nejvyšší soud dovolání odmítl, protože dovolatel tento samostatný důvod zrušení nenapadl.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Je-li zrušující rozhodnutí odvolacího soudu založeno na více samostatných právních otázkách, z nichž každá vede ke zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně, není dovolání podle § 237 o. s. ř. přípustné, nebyla-li některá z těchto otázek dovoláním zpochybněna nebo nesplňuje-li předpoklady přípustnosti. Dovolací soud je podle § 242 odst. 3 věty první o. s. ř. vázán vymezenými dovolacími důvody. Účinky koncentrace řízení podle § 118b o. s. ř. nenastanou bez předepsaného dvojího poučení účastníků.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Za této situace nečiní dovolání přípustným ani otázka správnosti závěru odvolacího soudu o porušení zásady koncentrace řízení soudem prvního stupně předkládaná dovolatelem, neboť platí, že spočívá-li rozhodnutí, jímž odvolací soud rozhodl o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede ke zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně, není dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené
    Zobrazit v textu
  • Je tomu tak proto, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. § 242 odst. 3 větu první o. s. ř. a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. IV. ÚS 560/08, uveřejněného pod číslem 236/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
    Zobrazit v textu
  • Bez vlivu na výše uvedené a pouze za účelem předcházení průtahů v řízení Nejvyšší soud dodává, že účinky tzv. koncentrace řízení podle § 118b o. s. ř. nenastanou, jestliže účastníci nebyli o tzv. koncentraci řízení a o jejích účincích poučeni jednak v předvolání k přípravnému jednání, k jednání nebo k dalšímu jednání, jednak před skončením přípravného jednání, jednání nebo dalšího jednání, má-li v této době nastat tzv. koncentrace řízení (v podrobnostech viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2013, sp. zn. 31 Cdo 4616/2010, uveřejněný pod číslem 98/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stano
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (4) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

29 Cdo 303/2015

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně EET-IS CZ, s. r. o., se sídlem [adresa] PSČ 143 00, identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené Mgr. Petrem Faltusem, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 140 00, proti žalovanému Ing. J. T., zastoupenému Mgr. Libuší Hrůšovou, advokátkou, se sídlem [adresa] PSČ 301 00, o zaplacení 930.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 78 Cm 67/2011, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. září 2014, č. j. 7 Cmo 34/2014-204, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 21. května 2013, č. j. 78 Cm 67/2011-175, zamítl žalobu o zaplacení 930.000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

Odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně jednak proto, že - dle jeho názoru - soud prvního stupně prováděl nové důkazy a činil z nich skutková zjištění v rozporu s § 118b odst. 1 větou druhou o. s. ř. i poté, kdy nastala koncentrace řízení, a dále z důvodu, že se soud prvního stupně vůbec nezabýval základními předpoklady odpovědnosti žalovaného za škodu (porušením povinnosti žalovaným, vznikem škody a příčinnou souvislostí mezi vznikem škody a porušením povinnosti) a posuzoval pouze to, zda žalovaný jednal s péčí řádného hospodáře, pročež je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné.

Závěr odvolacího soudu, podle něhož soud prvního stupně pochybil, když neposoudil splnění základních předpokladů odpovědnosti dovolatele za škodu, jenž je sám o sobě důvodem pro zrušení rozsudku soudu prvního stupně, dovolatel nenapadá a dovolacímu přezkumu jej tak neotevírá. Nadto je uvedený závěr v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (k předpokladům vzniku odpovědnosti jednatele za škodu způsobenou společnosti srov. důvody rozsudku ze dne 29. dubna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2363/2011, uveřejněného pod číslem 75/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudku ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2869/2011, či rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sp. zn. 29 Cdo 663/2013, jež jsou veřejnosti dostupné - stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 - na jeho webových stránkách, a judikaturu v nich citovanou).

Za této situace nečiní dovolání přípustným ani otázka správnosti závěru odvolacího soudu o porušení zásady koncentrace řízení soudem prvního stupně předkládaná dovolatelem, neboť platí, že spočívá-li rozhodnutí, jímž odvolací soud rozhodl o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede ke zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně, není dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v § 237 o. s. ř.

Je tomu tak proto, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. § 242 odst. 3 větu první o. s. ř. a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. IV. ÚS 560/08, uveřejněného pod číslem 236/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Věcný přezkum posouzení procesně právní otázky předkládané dovolatelem Nejvyššímu soudu za tohoto stavu výsledek sporu ovlivnit nemůže a napadené rozhodnutí na jejím vyřešení (ve smyslu § 237 o. s. ř.) nezávisí; dovolání je tak nepřípustné jako celek (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. října 2013, sp. zn. 29 Cdo 2303/2013, či ze dne 3. prosince 2013, sp. zn. 29 Cdo 1640/2013, a judikaturu v nich citovanou).

Argumentuje-li dovolatel v dovolání (v rovině skutkových námitek, jež nejsou s účinností od 1. ledna 2013 způsobilým dovolacím důvodem - viz § 241a odst. 1 o. s. ř.) ve prospěch závěru, že ve funkci jednatele žalobkyně jednal s péčí řádného hospodáře, přehlíží, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu na posouzení této otázky nespočívá (posouzení uvedené otázky nebylo důvodem zrušení rozsudku soudu prvního stupně); tyto námitky jsou tak pro posouzení přípustnosti dovolání irelevantní.

Bez vlivu na výše uvedené a pouze za účelem předcházení průtahů v řízení Nejvyšší soud dodává, že účinky tzv. koncentrace řízení podle § 118b o. s. ř. nenastanou, jestliže účastníci nebyli o tzv. koncentraci řízení a o jejích účincích poučeni jednak v předvolání k přípravnému jednání, k jednání nebo k dalšímu jednání, jednak před skončením přípravného jednání, jednání nebo dalšího jednání, má-li v této době nastat tzv. koncentrace řízení (v podrobnostech viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2013, sp. zn. 31 Cdo 4616/2010, uveřejněný pod číslem 98/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

K absenci výroku o nákladech dovolacího řízení srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 23. dubna 2015

JUDr. Filip Cileček předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací