Plný text
29 Cdo 4385/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně České spořitelny, a. s., se sídlem [adresa] PSČ 140 00, identifikační číslo osoby [IČO], proti žalovanému L. L., zastoupenému Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou, se sídlem [adresa] PSČ 150 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 1850/2013, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. dubna 2015, č. j. 2 Cmo 65/2015-54, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 13. listopadu 2014, č. j. 13 Cm 1850/2013-44, nepřiznal žalovanému osvobození od soudních poplatků.
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání žalovaného potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil, že účastníku řízení nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. U fyzických osob bere v úvahu také jejich sociální poměry, zdravotní stav apod. Přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných). U právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutno přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly. Soud tedy zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti, ale musí zvažovat, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků). Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník (vedlejší účastník) je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením). Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti.
Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků, pak byla Nejvyšším soudem zdůrazněna také v celé řadě jeho dalších rozhodnutí (srov. např. usnesení ze dne 19. června 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, nebo usnesení ze dne 29. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015).
Shora uvedená kritéria odvolací soud při posuzování předpokladů pro osvobození dovolatele od soudních poplatků plně respektoval, přičemž závěru odvolacího soudu, podle kterého žádosti žalovaného o přiznání osvobození od soudních poplatků není možné v poměrech dané věci vyhovět, neboť žalovaný ohledně svých majetkových poměrů nesplnil ani povinnost tvrzení, ani povinnost důkazní, nelze nic vytknout.
Námitky, podle kterých žalovaný neměl (v důsledku nesprávného postupu soudu prvního stupně, který mu řádně nedoručil formulář prohlášení o majetkových, výdělkových a osobních poměrech) možnost doložit své majetkové poměry odůvodňující přiznání osvobození od soudních poplatků, neotevírají žádnou otázku procesního nebo hmotného práva, na jejímž řešení napadené rozhodnutí závisí a jež dosud nebyla Nejvyšším soudem řešena (nebo na kterou by se vztahovala další kritéria přípustnosti dovolání vymezená § 237 o. s. ř.), a nečiní tak dovolání přípustným.
Ostatně nemůže být žádných pochyb o tom, že žalovanému nemohla být upřena možnost vylíčit (a doložit) osobní a majetkové poměry rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti o přiznání osvobození od soudních poplatků jen tím, že (případně) neměl k dispozici „příslušný formulář“. Jinak řečeno, pro rozhodnutí o žádosti účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků není významné, jakým způsobem své osobní a majetkové poměry žadatel vylíčí a doloží (zda se tak stane na „příslušném formuláři“, nebo jiným vhodným způsobem). K tomu srov. opět usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 511/2015.
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. prosince 2015
JUDr. Jiří Zavázal předseda senátu