UsneseníOdmítnutoKategorie D - omezený významObčanské↪ 5× citováno

Spisová značka

29 Cdo 926/2010

Soud: Nejvyšší soudDatum rozhodnutí: 2010-07-20Zpravodaj: JUDr. Zdeňka KrčmářeECLI:CZ:NS:2010:29.CDO.926.2010.1
Další údaje
Předmět řízení: KonkursSenát:

Právní věta

⚠ Generováno AI

Dovolání proti usnesení odvolacího soudu není přípustné, pokud jím nebylo změněno ani potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé (§ 237 až § 239 o. s. ř.). Výrok, kterým odvolací soud nahradil rozhodnutí konkursního soudu a pouze upravil vedení řízení, nemá povahu rozhodnutí ve věci samé, a dovolání je proto objektivně nepřípustné. Ustanovení § 94 odst. 4 o. s. ř. nelze v konkursním řízení ani přiměřeně aplikovat.

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (5) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

29 Cdo 926/2010

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Filipa Cilečka v konkursní věci úpadce Přerovských strojíren a. s., se sídlem [adresa] PSČ 750 53, identifikační číslo [IČO], vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 8 K 65/97, o přihlášce pohledávky číslo 135, o dovolání konkursního věřitele OIN Development a. s., se sídlem [adresa] PSČ 772 00, identifikační číslo [IČO], zastoupeného Mgr. Markem Gocmanem, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 709 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. října 2009, č. j. 2 Ko 73/2009-41, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 15. dubna 2009, č. j. 8 K 65/97, č. př. 135-24, rozhodl Krajský soudu v Ostravě (dále též jen „konkursní soud“), že účast konkursního věřitele OIN Development a. s. (dále též jen „konkursní věřitel“) v konkursním řízení úpadce (Přerovských strojíren a. s.) se co do částky 14.882.941,- Kč ukončuje.

Konkursní soud uzavřel, že v uvedeném rozsahu pohledávka konkursního věřitele zanikla na základě dohody o narovnání ze dne 18. prosince 2003; proto za přiměřeného použití § 94 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) rozhodl v popsaném rozsahu o ukončení účasti konkursního věřitele v konkursním řízení.

K odvolání konkursního věřitele Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení konkursního soudu tak, že určil, že k pohledávce konkursního věřitele, přihlášené dne 12. listopadu 2008 v částce 14.882.941,- Kč, vedené pod č. sv. 135, se nepřihlíží.

Odvolací soud přitakal důvodům, pro něž měl konkursní soud pohledávku za zaniklou dohodu o narovnání. Poukázal ovšem i na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2009, sp. zn. 29 Cdo 3339/2007 (jde o usnesení uveřejněné pod číslem 46/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), podle nějž nelze ustanovení § 94 odst. 4 o. s. ř. v konkursním řízení aplikovat ani přiměřeně. Upozornil dále, že podle citovaného usnesení Nejvyššího soudu konkursní soud, jenž má za to, že pro další chod řízení je nezbytné uvědomit konkursního věřitele, že jeho účast v konkursu zanikla, a že se tedy k jeho pohledávce nepřihlíží, tak může učinit usnesením, jímž se upravuje vedení řízení. Odtud odvolací soud (připojuje odkaz na § 12 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání) dovodil potřebu změny odvoláním napadeného usnesení do podoby zmíněné výše.

Proti usnesení odvolacího soudu podal konkursní věřitel včasné dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ a c/ o. s. ř., ve spojení s ustanovením § 238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř., akcentuje, že šlo o usnesení měnící. Dovoláním pak uplatňuje dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o. s. ř., jako objektivně nepřípustné.

Učinil tak proto, že napadené usnesení není mezi těmi, pro něž by občanský soudní řád dovolání připouštěl (v § 237 až § 239). Tomu, aby bylo možné založit přípustnost dovolání způsobem předjímaným dovolatelem, brání skutečnost, že napadeným usnesením nebylo změněno ani potvrzeno usnesení soudu prvního stupně „ve věci samé“ (srov. v typově obdobné věci i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2009, sp. zn. 29 Cdo 4404/2007, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Pro úplnost lze dodat, že z napadeného usnesení je zjevné, že usnesení vydané konkursním soudem podle § 94 odst. 4 o. s. ř. (v intencích odvolacím soudem citované judikatury Nejvyššího soudu nesprávně) bylo napadeným usnesením beze zbytku odklizeno a že výrok, jímž odvolací soud toto usnesení nahradil, má jen povahu usnesení o vedení řízení.

Rozhodné znění občanského soudního řádu (do 31. prosince 2007) plyne z § 432 odst. 1, § 433 bodu 1. a § 434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 20. července 2010 JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací