Plný text
29 Nd 396/2026-600
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Hany Ptáčkové v právní věci žalobce M. Š., zastoupeného Mgr. Jiřím Hrbkem, advokátem, se sídlem [adresa] PSČ 142 00, proti žalovanému Hlavnímu městu Praha, se sídlem v [adresa] zastoupenému JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou, se sídlem v [adresa] částky 124.996 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 15 C 130/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. března 2026, č. j. 14 Co 444/2025-558, o návrhu žalobce na vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto:
Soudci Nejvyššího soudu Mgr. P. K. a Mgr. Z. S. nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 1673/2026.
Odůvodnění:
1. Žalobce podal dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 28 Cdo 1673/2026.
2. Podáním ze dne 1. července 2026 namítl dovolatel podjatost dvou soudců soudního oddělení Nejvyššího soudu č. 28, Mgr. P. K. (dále jen „P. K.“) a Mgr. Z. S. (dále jen „Z. S.“), kteří podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu mají rozhodovat (společně s JUDr. T. P.) v jeho dovolací věci.
3. Námitku podjatosti odůvodnil tím, že označení soudci byli členy senátu Nejvyššího soudu, který vydal „usnesení“ (správně rozsudek) ze dne 21. června 2023, sp. zn. 28 Cdo 1394/2023. Právní názor obsažený v označeném rozhodnutí (s nímž dovolatel nesouhlasí) aplikují soudy nižších stupňů i v jiných věcech (včetně této) a dovolatel má „důvodnou obavu“, že P. K. a Z. S. nebudou schopni objektivně zvážit (jeho) argumenty proti vlastnímu dříve vyjádřenému názoru.
4. P. K. a Z. S. ve vyjádřeních k námitce podjatosti (ze 14. července 2026) shodně uvedli, že k účastníkům, k jejich zástupcům ani k projednávané věci nemají žádný vztah, ani nemají žádný zájem na výsledku sporu; podíleli se toliko na projednávání a rozhodování jiných věcí týchž účastníků (včetně té, již označil dovolatel).
5. Nejvyšší soud [senát č. 29, kterému podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu přísluší o podané námitce podjatosti rozhodnout v souladu s § 16 odst. 1 větou druhou zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“)] dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.
6. Podle § 14 o. s. ř. (v aktuálním znění, pro věc rozhodném) soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
7. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
8. V daném případě dovolatel opírá vznesenou námitku jen o skutečnosti, které jako nezpůsobilé vylučuje dikce § 14 odst. 4 o. s. ř. (rozhodování v jiných věcech).
9. Nejvyšší soud proto aniž nařizoval jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.) rozhodl, že označení soudci Nejvyššího soudu nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí ve výroku označené věci.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. července 2026
JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu