Plný text
32 Nd 152/2017-300
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. P. P. a JUDr. H. G. v právní věci žalobkyně RASTRA AG-CZ, a. s., v konkursu, se sídlem v [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené Mgr. Vladimírem Štěpánkem, advokátem sídlem v [adresa] proti žalované České republice -Ministerstvu financí, se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], o zaplacení 15 568 877 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 25 C 44/2014, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu, uplatněné žalobkyní v řízení o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2017, č. j. 16 Co 85/2016-245, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2025/2017, takto:
I. Soudci Nejvyššího soudu JUDr. F. I., JUDr. B. D., JUDr. P. S. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2025/2017. II. Ve zbývajícím rozsahu se k námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu jako k nepřípustné nepřihlíží.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením Městský soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 1. 2. 2016, č. j. 25 C 44/2014-53, kterým Obvodní soud pro Prahu 1 odmítl žalobu ze dne 17. 6. 2014 a rozhodl o nákladech řízení (výrok I.), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2025/2017 a rozhodnout o ní přísluší senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu určenému rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2017, složenému ze soudců JUDr. Františka Ištvánka, JUDr. B. D. a JUDr. P. S..
Žalobkyně současně s dovoláním vznesla „výhradu vyloučení některých soudců Nejvyššího soudu ČR z důvodu dle ust. § 14 odst. (1) OSŘ v souvislostech části první hlavy I zákona č. 89/2012 Sb.“ a domáhá se toho, aby „o tomto dovolání nejednali“ soudci Nejvyššího soudu, které jmenovitě uvádí (JUDr. M. P., JUDr. R. F., JUDr. P. V., JUDr. P. P., JUDr. P. S., JUDr. F. I., JUDr. Miroslav Gallus, JUDr. H. G., JUDr. O. P., JUDr. Z. D., JUDr. K. H., JUDr. Ing. P. H., Ph.D., Mgr. Vít Bičák, JUDr. L. P., Ph.D., JUDr. J. E., Ph.D., JUDr. P. V., JUDr. M. Š., JUDr. R. W., JUDr. P. Š., JUDr. F. C., JUDr. K. S., Ph.D., JUDr. B. D., JUDr. Z. K., Mgr. M. P., JUDr. P. P., JUDr. P. G., JUDr. P. K., JUDr. B. M. a JUDr. I. Z.). Dovolatelka tvrdí, že uvedení soudci byli jmenováni v žalobách pro zmatečnost, v konkrétních soudních sporech nebo jsou „průběžně doplňováni v souběžných řízeních v argumentaci obětí korupčního zneužití Krajského soudu v Hradci Králové organizovaným zločinem jako účastníci na poškozenými domnívaném zločinném spolčení“.
Podle § 16 odst. 1 věty druhé občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2017 byla věc o vyloučení soudců z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2025/2017 předložena senátu 32.
Námitka podjatosti byla vztažena rovněž na soudce senátu 32 a 33. Usnesením ze dne 26. 9. 2017, sp. zn. 20 Nd 300/2017, Nejvyšší soud rozhodl, že JUDr. B. M. a JUDr. I. Z., nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Miroslava Galluse, JUDr. H. G. a JUDr. P. P., vedené pod sp. zn. 33 Nd 215/2017. Usnesením ze dne 8. 11. 2017, sp. zn. 33 Nd 215/2017, Nejvyšší soud rozhodl, že JUDr. Miroslav Gallus, JUDr. P. P. a JUDr. H. G., nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu vedené pod sp. zn. 32 Nd 152/2017.
JUDr. F. I. k námitce podjatosti uvedl, že není v žádném poměru k věci, k účastníkům či jejich zástupcům a ani se nepodílel na vyřizování takové věci u soudů nižších stupňů.
JUDr. P. S. sdělil, že k účastníkům ani k věci samotné nemá žádný vztah a nejsou mu známy žádné okolnosti zakládající pochybnost o jeho nepodjatosti.
JUDr. B. D. k námitce podjatosti uvedl, že nemá žádný vztah k věci, k osobám účastníků ani k jejich zástupcům a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by zakládaly důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.
Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustálené rozhodovací praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
Pochybnosti o nepodjatosti soudců žalobkyně dovozuje z okolností jejich údajného rozhodování v jiných právních věcech. Tyto okolnosti, jak vyplývá z ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř., samy o sobě nemohou být důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci. Jmenovaní soudci, kteří jsou podle rozvrhu práce příslušní rozhodnout o dovolání žalobkyně ve věci vedené pod sp. zn. 30 Cdo 2025/2017, jak vyplývá z jejich vyjádření, nemají žádný (z hlediska jejich možného vyloučení z projednávání a rozhodnutí o dovolání) právně relevantní vztah k dané věci, ani k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům. Nejsou tedy dány žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit jejich osobní zájem na výsledku daného sporu a pochybnosti o jejich nepodjatosti.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že soudci uvedení ve výroku I. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2025/2017.
Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených rozvrhem práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit jen ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou určeni ve věci rozhodovat; k námitce směřující proti jiným soudcům téhož senátu soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. 33 Nd 107/2007).
Žalobkyně své výhrady směřuje nejen proti soudcům Nejvyššího soudu, kteří jsou podle rozvrhu práce určeni k rozhodování o dovolání ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2025/2017, nýbrž rovněž proti soudcům Nejvyššího soudu, kteří však podle rozvrhu práce k rozhodování o dovolání ve shora uvedené věci určeni nejsou. Námitka podjatosti vznesená žalobkyní je tedy ve vztahu k těmto soudcům úkonem, který není za řízení přípustný a k němuž se nepřihlíží (§ 41a odst. 3 o. s. ř.), neboť nemůže mít žádný vliv na probíhající řízení o dovolání. Proto Nejvyšší soud rozhodl, že v tomto rozsahu se k její námitce nepřihlíží.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 15. ledna 2018
JUDr. Miroslav Gallus předseda senátu