Plný text
32 Nd 163/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v exekuční věci oprávněné České republiky – Vězeňské služby, se sídlem [adresa] a, PSČ 140 67, identifikační číslo osoby [IČO], adresa pro doručování: Věznice Kynšperk nad Ohří, Zlatá 52, PSČ 357 51, Kynšperk nad Ohří, proti povinnému A. B., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody, o žádosti o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 28 EXE 1213/2017, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 28 EXE 1213/2017 projedná a rozhodne Okresní soud v Kladně.
Odůvodnění:
Dne 3. 4. 2017 byla doručena Okresnímu soudu v Rakovníku žádost soudního exekutora JUDr. Z. Z., se sídlem v Plzni, Palackého 28, o pověření a nařízení exekuce podle vykonatelného exekučního titulu – rozhodnutí ředitele Věznice K. n. O. ze dne 10. 12. 2015, č. j. 26/2015/707-7987211108. Soudní exekutor tak učinil na základě exekučního návrhu oprávněné, aby ho soud pověřil provedením exekuce k vymožení pohledávky v celkové výši 2 255 Kč.
Okresní soud v Rakovníku usnesením ze dne 10. 4. 2017, č. j. 28 EXE 1213/2017-19, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Podle zjištění Okresního soudu v Rakovníku povinný, který je fyzickou osobou, se v současné době nachází ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici O. a konec trestu má stanoven na 22. 7. 2018, nebude-li nařízeno jinak. Na území České republiky nemá trvalý pobyt a není hlášen k pobytu ani v evidencích cizineckého informačního systému.
Podle § 28 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (dále jen „exekuční řád“), exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.
Podle § 35 exekučního řádu exekuční řízení se zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (odstavec 2). Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a (odstavec 3).
Podle § 45 exekučního řádu věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).
Podle § 52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Podle § 252 odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu povinný má majetek.
Skutečnost, zda povinný má na území České republiky exekučně postižitelný majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud vyložil v usnesení velkého senátu svého občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž je oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Podle zjištění Nejvyššího soudu se povinný v současné době nachází ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici V. a konec trestu má stanoven na 22. 7. 2018, nebude-li nařízeno jinak. Protože jsou splněny předpoklady uvedené v § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení vyjádřené v § 6 o. s. ř., rozhodl podle 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Okresní soud v Kladně, v jehož obvodu povinný vykonává trest odnětí svobody.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. července 2017
JUDr. Miroslav G a l l u s předseda senátu