Plný text
33 Nd 190/2026-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci oprávněné innogy Energie, s. r. o., se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené Mgr. Přemyslem Dubem, advokátem se sídlem [adresa] proti povinné Ľ. P., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 54 EXE 966/2025, o návrhu na určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 54 EXE 966/2025 projedná a rozhodne Okresní soud v Kladně.
Odůvodnění:
Dne 15. 12. 2025 byla Okresnímu soudu v Kladně doručena žádost JUDr. I. L., soudního exekutora Exekutorského úřadu Praha 1, o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 39 127,94 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 12. 3. 2025, č. j. 225 C 172/2024-76.
Usnesením ze dne 11. 3. 2026, č. j. 54 EXE 966/2025-15, Okresní soud v Kladně vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne. Usnesení odůvodnil tím, že v exekučním návrhu oprávněná uvedla adresu povinné naposledy XY, z exekučního titulu však bylo zjištěno, že naposledy měla povinná hlášeno bydliště na adrese XY, a v nalézacím řízení byla z důvodu neznámého pobytu zastoupena opatrovníkem Mgr. I. Z., advokátkou. Z informačního systému základních registrů obyvatel bylo po zahájení exekučního řízení zjištěno, že povinná tímto registrem neprochází.
Podle § 45 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (dále jen „exekuční řád“), věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).
Podle § 52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle § 105 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2013, vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného.
V usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2015, Nejvyšší soud přijal a odůvodnil právní názor, podle něhož, je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, a že ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. s odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, se dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud.
Nejvyšší soud, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, proto podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Kladně, u něhož bylo řízení zahájeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 5. 2026
JUDr. Václav Duda předseda senátu