Plný text
33 Nd 279/2026-34
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců Mgr. Viktora Sedláka a Mgr. Vladimíra Berana v exekuční věci oprávněné ČEZ Prodej, a. s., se sídlem [adresa] identifikační číslo osoby [IČO], zastoupené Mgr. Ondřejem Zemkem, advokátem se sídlem [adresa] a, proti povinnému V. K., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 782/2026, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 782/2026 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
Odůvodnění:
1. Soudní exekutorka Mgr. M. P., Exekutorský úřad Břeclav, požádala dne 6. 3. 2026 Okresní soud v Břeclavi o pověření a nařízení exekuce.
2. Okresní soud v Břeclavi (dále též „exekuční soud“) usnesením ze dne 29. 4. 2026, č. j. 53 EXE 782/2026-21, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu ve smyslu § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
3. Exekuční soud uvedl, že v posuzované věci podmínky místní příslušnosti nelze zjistit, jelikož povinný je hlášen k trvalému pobytu na území XY republiky, kam mu též byl doručen exekuční titul.
4. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
5. Příslušnost exekučního soudu upravuje § 45 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), dále jen „e. ř.“, z jehož § 45 odst. 2 vyplývá, že místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
6. Podle § 52 odst. 1 e. ř. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení o. s. ř.
7. Nejvyšší soud není oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod č. 11/2015 Sb. rozh. obč.).
8. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod č. 4/2013 Sb. rozh. obč., Nejvyšší soud připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.
9. Za dané situace jsou splněny předpoklady stanovené v § 11 odst. 3 o. s. ř. Při určení místní příslušnosti je namístě přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude odpovídat, aby věc projednal soud, u něhož bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2021, sp. zn. 22 Nd 371/2021, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2024, sp. zn. 21 Nd 226/2024). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl tak, že jako místně příslušný určil soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tedy Okresní soud v Břeclavi.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 6. 2026
JUDr. Pavel Horňák předseda senátu