Plný text
33 Nd 418/2024-14
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Ivany Zlatohlávkové a Mgr. Ivy Krejčířové ve věci oprávněné Generali Česká pojišťovna a.s., se sídlem [adresa] (identifikační číslo [IČO]), zastoupené Mgr. et Mgr. Adamem Vrbeckým, advokátem se sídlem [adresa] proti povinnému N. M., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 8 EXE 1038/2024, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 8 EXE 1038/2024 projedná a rozhodne Okresní soud v Rakovníku.
Odůvodnění:
Mgr. M. P., soudní exekutorka Exekutorského úřadu Břeclav, se sídlem [adresa] a, podala dne 30. 7. 2024 Okresnímu soudu v Rakovníku žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky podle exekučního titulu - rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne 22. 5. 2024, č. j. 8 C 109/2024-19.
Okresní soud v Rakovníku usnesením ze dne 13. 8. 2024, č. j. 8 EXE 1038/2024-10, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), předložil Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Při dohledání pobytu povinného okresní soud zjistil, že jde o státního příslušníka XY republiky, který byl na území České republiky naposledy registrován od 25. 3. 2022 do 25. 9. 2023 na adrese uvedené v záhlaví tohoto rozhodnutí. Povinný nemá žádný záznam v insolvenčním rejstříku.
Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince; není-li tomu tak, je místně příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek (srov. § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů).
Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2013, „[s]kutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného.“ Zjišťování existence majetku povinného exekučním soudem ještě před nařízením exekuce a pověřením exekutora by podle názoru velkého senátu odporovalo cíli exekučního řízení.
Podle § 105 odst. 2 o. s. ř., vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu, který, jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí, který soud věc projedná a rozhodne (srov. § 11 odst. 3 o. s. ř.).
S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Rakovníku, u něhož bylo řízení zahájeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 10. 2024
JUDr. Pavel Krbek předseda senátu