Plný text
33 Nd 454/2026-65
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Viktora Sedláka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy v exekuční věci oprávněné Bohemia Faktoring, a.s., IČO [IČO], se sídlem [adresa] zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláňem, Ph.D., advokátem se sídlem [adresa] proti povinnému I. Z., vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 15 EXE 2188/2026, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 15 EXE 2188/2026 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 8.
Odůvodnění:
1. Obvodní soud pro Prahu 8 usnesením ze dne 2. 7. 2026, č. j. 15 EXE 2188/2026–60, vyslovil svou místní nepříslušnost ve shora označené věci a předložil ji podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o tom, který soud věc projedná a rozhodne, neboť podmínky místní příslušnosti soudu nelze zjistit.
2. V dané věci byl Obvodnímu soudu pro Prahu 8 doručen dne 11. 5. 2026 exekuční návrh oprávněné spolu se žádostí o pověření a nařízení exekuce zaslanou soudním exekutorem Mgr. M. K., Exekutorský úřad Šumperk, s tím, že navrhovaná exekuce má vést k vymožení povinnosti k zaplacení částky 3 926 Kč s příslušenstvím, jež byla povinnému uložena rozhodnutím Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro východočeskou oblast, ze dne 28. 1. 2019, č. j. ČTÚ-55 827/2018-636/VII. vyř. - KoZ. V tomto návrhu bylo uvedeno bydliště povinného na adrese XY, která je též uvedena ve zmíněném exekučním titulu, zatímco v žádosti soudního exekutora byla za bydliště povinného označena adresa XY. Obvodní soud pro Prahu 8 však z výsledků provedeného šetření zjistil, že povinný není občanem České republiky, místo pobytu měl na území České republiky hlášeno toliko do 23. 4. 2023 (na adrese XY), přičemž jeho současné místo pobytu na území České republiky evidováno ani známo není. Za této situace obvodní soud uzavřel, že nelze zjistit, který soud je ve smyslu § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro danou věc místně příslušný.
3. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
4. Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
5. Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
6. Podle § 52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
7. Z ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. plyne, že Nejvyšší soud může určit soud, který má věc projednat a rozhodnout v případě chybějících podmínek místní příslušnosti jen tehdy, jde-li o věc spadající do pravomoci českých soudů. Splnění podmínky pravomoci českých soudů pro rozhodnutí podle § 11 odst. 3 o. s. ř. však Nejvyšší soud zkoumá toliko v případě, kdy je mu přímo předložen návrh na určení soudu, který věc projedná a rozhodne, a to společně s žalobou nebo jiným návrhem na zahájení řízení, tj. tehdy, jestliže řízení v dané věci před žádným z českých soudů dosud neprobíhá. Oproti tomu, jestliže řízení ve věci již probíhá a procesní soud vysloví svou místní nepříslušnost a postupem podle § 105 odst. 2 o. s. ř. věc předloží Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, nemá Nejvyšší soud jinou možnost než takový soud určit, aniž by sám mohl přezkoumávat, zda je podmínka pravomoci českých soudů v dané věci splněna. Ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. Jinak řečeno, je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu dle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
8. Podle zjištění Obvodního soudu pro Prahu 8 povinný v současné době nemá v České republice trvalý pobyt a ani se zde nenachází jeho místo pobytu podle druhu pobytu cizince. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením existenci majetku povinného nezjišťuje. Předpoklady uvedené v § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti soudu jsou tedy splněny. 9. Nejvyšší soud proto určil, že soudem příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Obvodní soud pro Prahu 8, když s ohledem na požadavek hospodárnosti řízení zakotvený v § 6 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) není vhodné určit jako místně příslušný jiný soud než ten, u kterého soudní exekutor podal žádost o pověření a nařízení exekuce. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 9. 2026
Mgr. Viktor Sedlák předseda senátu