Nejvyšší soud
Celkem 161 000+ rozhodnutí
Pokročilé filtry
napiš zkratku (NOZ, ZP) nebo číslo (89/2012)
A = Sbírka SoR (zásadní), E = rutinní
Zobrazeno 66801-66850 z 161 470
8 Tdo 1149/2015
28 Cdo 3884/2015
25 Nd 167/2016
33 Cdo 5726/2015
4 Tdo 814/2016
33 Cdo 2986/2015
29 NSČR 130/2016
7 Tdo 543/2016
32 Nd 190/2016
20 Cdo 2912/2016
30 Cdo 884/2016
4 Tdo 950/2016
3 Tdo 876/2016
3 Tdo 949/2016
33 Cdo 3927/2015
3 Tdo 918/2016
30 Cdo 737/2016
29 ICdo 31/2016
3 Tdo 883/2016
8 Tdo 830/2016
29 NSČR 123/2016
29 NSČR 112/2016
29 NSČR 135/2015
3 Tz 34/2016
3 Tdo 838/2016
8 Tdo 905/2016
29 Cdo 1818/2016
3 Tdo 859/2016
28 Nd 173/2016
28 Cdo 4078/2015
30 Cdo 1014/2016
8 Tdo 842/2016
Trestní odpovědnost pachatele za přečin zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku je u vyživovací povinnosti rodičů vůči dítěti (§ 910 odst. 3 o. z.) dána i tehdy, pokud je dítě zletilé a má soustavnou snahu se studiem připravovat na své budoucí povolání. Není-li taková příprava plynulá a dítě měnilo školy či přerušilo studium, je v každém takovém konkrétním případě třeba zkoumat, zda je dána časová souvislost mezi každým studiem, a je též třeba přihlížet k důvodům přerušení studia. Vždy je přitom nutné posuzovat existenci zásadní podmínky pro přiznání výživného, zda oprávněné dítě není schopno se samo živit (§ 911 o. z.), a to i v rámci omezujícího pravidla dobrých mravů. Proto ani drobný příležitostný výdělek, který studující dítě vlastním přičiněním nabude, k výživě nestačí a nemůže vést k závěru, že dítě bylo schopné se samo živit. Taková okolnost sama o sobě nepostačuje ani pro závěr o nízké společenské škodlivosti a není důvodem pro nevyvození trestní odpovědnosti ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku.
29 Nd 229/2016
28 Cdo 2637/2016
29 Cdo 2043/2016
6 Tdo 908/2016
3 Tdo 894/2016
32 Cdo 738/2016
29 Cdo 3086/2016
6 Tdo 958/2016
3 Tdo 865/2016
7 Tdo 492/2016
30 Cdo 1221/2016
8 Tdo 864/2016
29 Cdo 1739/2013
28 Nd 227/2016
3 Tdo 954/2016
4 Tdo 962/2016
29 Cdo 2876/2016
30 Cdo 886/2016