Nejvyšší soud
Celkem 161 000+ rozhodnutí
Pokročilé filtry
napiš zkratku (NOZ, ZP) nebo číslo (89/2012)
A = Sbírka SoR (zásadní), E = rutinní
Zobrazeno 78801-78850 z 161 482
8 Tdo 1464/2014
8 Tdo 1498/2014
4 Tdo 1467/2014
25 Cdo 837/2014
25 Cdo 3613/2014
32 Cdo 2913/2014
25 Cdo 3560/2014
22 Cdo 2371/2014
32 Cdo 3000/2012
5 Tdo 1284/2014
25 Cdo 3859/2014
8 Tdo 1527/2014
7 Tdo 1487/2014
6 Tdo 1523/2014
32 Cdo 2511/2014
21 Cdo 176/2013
21 Cdo 610/2013
26 Cdo 5005/2014
32 Cdo 3473/2014
32 Cdo 3133/2014
30 Cdo 2609/2014
32 Cdo 2569/2014
6 Tdo 1486/2014
6 Tdo 1277/2014
I. Podmínkou beztrestnosti pachatele jednajícího v negativním právním omylu je omluvitelnost jeho omylu. U pachatele, který měl z důvodu výkonu své funkce (např. jako statutární orgán příspěvkové organizace) povinnost seznámit se s příslušnou právní úpravou, ale neučinil tak, sama skutečnost, že spoléhal na ujištění jiné osoby o správnosti svého postupu, který ve skutečnosti odporoval právním předpisům (např. ohledně otázky subjektu oprávněného rozhodnout o udělení odměny a její výše), nemusí vylučovat závěr, že jeho právní omyl je neomluvitelný. II. Zjištění skutkového stavu věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí soudu ve smyslu § 2 odst. 5 tr. ř. v případě posuzování trestní odpovědnosti pachatele, jenž se činu dopustil v negativním právním omylu, vyžaduje, aby bylo provedeno dokazování zaměřené na objasnění otázky, zda se mohl vyvarovat svého omylu. V odůvodnění rozsudku, jímž byl obviněný podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby proto, že jednal v omluvitelném negativním právním omylu, je nezbytné uvést komplexní vyhodnocení všech relevantních skutečností majících význam pro závěr, že šlo o takový omluvitelný omyl.
11 Tcu 181/2014
30 Cdo 2843/2014
11 Tdo 1392/2014
11 Tdo 1280/2014
11 Tdo 1240/2014
11 Tdo 1491/2014
11 Tcu 175/2014
11 Tcu 178/2014
21 Cdo 4797/2014
10 T 163/2014
Je-li obviněný jako dlužník v úpadku a jestliže již nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, zásady a povinnosti stanovené zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, mu nedovolují, aby některým ze svých věřitelů, kteří mají postavení poškozeného v trestním řízení, sám o své vůli poskytoval plnění či s nimi uzavíral dohody o náhradě škody (viz zejména § 5 a § 111 insolvenčního zákona). Ani tato omezení však nepřekážejí závěru, že obviněný učinil potřebná opatření k náhradě škody, a nevylučují tak, byť spíše výjimečně s ohledem na další okolnosti případu a s přihlédnutím k zájmu poškozených, aby splnil předpoklad uvedený v § 307 odst. 1 písm. b) tr. ř. Bude tomu tak zejména tehdy, jestliže obviněný podal příslušný insolvenční návrh, řádně označil všechny své závazky a podle svých možností řádně plní i své ostatní povinnosti v insolvenčním řízení. Pokud soud v takovém případě podmíněně zastaví trestní stíhání podle § 307 odst. 1 tr. ř., zpravidla ve výroku usnesení podle § 307 odst. 6 tr. ř. obviněnému uloží, aby ve zkušební době řádně dodržoval všechny své povinnosti, které pro něj vyplývají z konkrétně vedeného insolvenčního řízení.
21 Cdo 2384/2014
25 Cdo 4388/2014
25 Cdo 4595/2014
30 Cdo 748/2014
21 Cdo 2540/2014
30 Cdo 4970/2014
21 Nd 390/2014
30 Cdo 517/2014
21 Cdo 1592/2013
21 Cdo 2404/2014
30 Cdo 3947/2013
Evidence osoby v materiálech Státní bezpečnosti není nesprávným úředním postupem ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) bez zřetele k tomu, že soud určil, že šlo o evidenci neoprávněnou.
21 Cdo 4197/2013
21 Cdo 559/2014
Účastníkem dražby prováděné při likvidaci dědictví soudním exekutorem podle ustanovení § 76 odst. 2 ex. ř. je notář, jenž byl soudem pověřen, aby jako soudní komisař provedl úkony v řízení o dědictví, a na jehož návrh se provádí zpeněžení zůstavitelova majetku v dražbě prováděné soudním exekutorem v dražbě má postavení oprávněného. Povinný v této dražbě nevystupuje. Udělil-li soudní exekutor v dražbě nemovitosti prováděné při likvidaci dědictví podle ustanovení § 76 odst. 2 ex. ř. příklep, mohou proti usnesení o příklepu podat odvolání pouze notář, jenž byl soudem pověřen, aby jako soudní komisař provedl úkony v řízení o dědictví, vydražitel a dražitelé, kteří po udělení příklepu vznesli námitky, popřípadě též osoby, které mají na dražené nemovitosti předkupní právo, věcné právo (s výjimkou práv zajišťujících pohledávky) nebo nájemní právo, kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražby. Ten, kdo popírá, že určitá věc, právo nebo jiná majetková hodnota patřily do majetku zůstavitele nebo že by mohly být z jiného důvodu zpeněženy při likvidaci dědictví a výtěžek zpeněžení použit k uspokojení zůstavitelových věřitelů, musí své právo uplatnit návrhem, kterým se bude u soudu, u něhož je vedeno příslušné řízení o dědictví, domáhat rozhodnutí, že označená věc, právo nebo jiná majetková hodnota nepatří do likvidace dědictví dokud nebude o tomto návrhu pravomocně rozhodnuto, nesmí soud (notář jako soudní komisař) přistoupit ke zpeněžení takové věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty podle ustanovení § 175u odst. 1 o. s. ř.
Tpjn 300/2014
Neoprávněným vypěstováním rostliny konopí [§ 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů], která je sama o sobě omamnou látkou ve smyslu přílohy č. 3 (seznamu č. 3 omamných látek) k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., může pachatel s ohledem na množství vypěstovaných rostlin, způsob jejich pěstování a na další okolnosti naplnit zákonné znaky trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku spočívající v tom, že „jinému opatří“ nebo „pro jiného přechovává“ omamnou látku. Samotné neoprávněné pěstování rostliny konopí nelze ztotožňovat s pojmem „výroba“ omamné nebo psychotropní látky ve smyslu § 283 odst. 1 tr. zákoníku (viz rozhodnutí pod č. 18/2007 Sb. rozh. tr.). O výrobu, resp. některou její fázi, by mohlo jít pouze v případech, pokud by rostlina konopí byla sklizena a následně došlo k jejímu neoprávněnému zpracování v procesu, v němž by jako vstupní komponent byla dále upravována, a to buď do stavu způsobilého již ke spotřebě (marihuana), anebo k získání psychotropní látky tetrahydrokanabinolu (THC). To platí i tehdy, jestliže pachatel uskutečnil takovou výrobu pro vlastní potřebu a za tím účelem si opatřil nebo přechovával rostliny konopí v tomto případě samotné opatření nebo přechovávání rostlin konopí je již pokusem trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 21 odst. 1 a § 283 odst. 1 tr. zákoníku, a nikoli jen přípravou ve smyslu § 20 odst. 1 tr. zákoníku. Neoprávněné vypěstování rostlin konopí nebo jejich přechovávání pro vlastní potřebu v množství větším než malém může být trestným činem přechovávání omamné nebo psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 1 tr. zákoníku nebo nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku podle § 285 odst. 1 tr. zákoníku jen tehdy, pokud pachatel dále nepoužije vypěstované rostliny k výrobě ve výše uvedeném smyslu nebo jestliže s ohledem na množství vypěstovaných rostlin, způsob jejich pěstování a na další okolnosti nelze dovodit, že je opatřil nebo přechovával pro jiného.
30 Cdo 4286/2013
Splnění požadavku změny či zrušení rozhodnutí pro nezákonnost ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) nelze obecně nahradit předběžným posouzením rozhodnutí jako nezákonného v odškodňovacím řízení ani v případě prvostupňových rozhodnutí, proti nimž není přípustný opravný prostředek.
30 Cdo 1542/2014