Nejvyšší soud
Celkem 161 000+ rozhodnutí
Pokročilé filtry
napiš zkratku (NOZ, ZP) nebo číslo (89/2012)
A = Sbírka SoR (zásadní), E = rutinní
Zobrazeno 86701-86750 z 161 511
8 Tdo 1071/2013
7 Tdo 966/2013
8 Tdo 987/2013
8 Td 56/2013
3 Tdo 1133/2013
5 Tdo 462/2013
Z ustanovení § 253 a § 254 odst. 1 tr. ř., vyplývá, že odvolací soud je vázán v přezkumné činnosti zásadně tím, který výrok rozsudku odvolatel napadl a jaké vady v jeho rámci vytýká. Toto výchozí vymezení a (omezení) přezkumné pravomoci odvolacího soudu ve vztahu k napadeným výrokům však rozšiřuje ustanovení § 254 odst. 2 tr. ř., a to pro případy, když vada, která je vytýkána napadenému výroku rozsudku, má svůj původ v jiném výroku, který nebyl napaden odvoláním. Pak je odvolací soud povinen přezkoumat i tento jiný (odvoláním nenapadený) výrok za předpokladu, že odvolatel mohl též proti němu podat odvolání, i když tak neučinil. Přesah přezkumné povinnosti odvolacího soudu podle § 254 odst. 2 tr. ř. je podmíněn vztahem původu (příčiny) a projevu zjištěné vady nenapadeného výroku rozsudku, jestliže důvodně vytknutá vada napadeného výroku má původ v jiném než napadeném výroku rozsudku. Oba výroky musí na sebe navazovat, a proto z toho vyplývá, že nestačí zjištění vady v jiném nenapadeném výroku rozsudku bez toho, že by zároveň byla dána uvedená návaznost na výrok napadený odvoláním, tedy že by důvodně vytknutá vada jednoho výroku měla původ v jiném nenapadeném výroku. Výrok o trestu sice obecně vždy navazuje na výrok o vině, to však k naplnění podmínek ustanovení § 254 odst. 2 tr. ř. nestačí, neboť odvolací soud se může a je povinen se zabývat dalším výrokem, který není odvoláním napaden, jen v případě, že v takto přezkoumávaném výroku skutečně zjistí vytýkanou vadu, jež má původ v jiném výroku, než který byl napaden odvoláním (např. v odvolání státního zástupce podaném v neprospěch obžalovaného je napaden výrok o trestu odnětí svobody jako nepřiměřeně mírný a tato vada zjištěná odvolacím soudem má svůj původ v mírnější právní kvalifikaci použité soudem prvního stupně, která by odůvodňovala přísnější trest odnětí svobody). Jestliže však je napadán odvoláním státního zástupce podaným v neprospěch obžalovaného výrok o peněžitém trestu, který nebyl uložen vzhledem k tomu, že by byl údajně zjevně nedobytný nebo že by jeho uložení bylo v rozporu s možností poškozeného domoci se přiznané náhrady škody, a odvolací soud se s touto argumentací ztotožní, nejsou splněny podmínky v ustanovení § 254 odst. 2 tr. ř. pro zrušení výroku o vině, byť by výrok o vině obžalovaného byl vadný z důvodu, že byla použita mírnější právní kvalifikace.
8 Tdo 933/2013
3 Tdo 643/2013
8 Tdo 994/2013
28 Nd 282/2013
26 Cdo 2667/2013
26 Cdo 2442/2013
7 Tdo 847/2013
8 Tdo 891/2013
5 Tdo 941/2013
8 Tdo 1055/2013
8 Tdo 1021/2013
8 Tdo 1035/2013
8 Tdo 1040/2013
26 Cdo 2052/2013
32 Cdo 2171/2013
29 Cdo 3236/2013
30 Cdo 3061/2013
25 Cdo 2566/2012
8 Tdo 899/2013
3 Tdo 890/2013
5 Tdo 858/2013
26 Cdo 67/2013
3 Tz 40/2013
8 Tdo 939/2013
26 Cdo 140/2013
3 Tdo 792/2013
3 Tdo 1098/2013
28 Cdo 1687/2012
29 Cdo 3296/2013
3 Tdo 1057/2013
26 Cdo 469/2013
20 Cdo 2749/2013
7 Tdo 922/2013
29 Cdo 3739/2011
6 Tdo 1119/2013
3 Tz 51/2013
7 Tdo 1059/2013
7 Tdo 1039/2013
22 Cdo 522/2012
22 Cdo 2514/2013
22 Cdo 1865/2012
23 Cdo 3663/2011
30 Cdo 2225/2013
30 Cdo 2504/2013