Nejvyšší soud
Celkem 161 000+ rozhodnutí
Pokročilé filtry
napiš zkratku (NOZ, ZP) nebo číslo (89/2012)
A = Sbírka SoR (zásadní), E = rutinní
Zobrazeno 91751-91800 z 161 543
4 Tz 92/2012
22 Cdo 2791/2011
22 Cdo 919/2011
22 Cdo 1510/2011
33 Cdo 3607/2012
25 Cdo 4805/2010
4 Tdo 1456/2012
22 Cdo 3688/2012
22 Cdo 4314/2010
20 Cdo 1287/2011
33 Cdo 3360/2011
28 Cdo 3481/2012
28 Cdo 3246/2012
32 Cdo 1365/2011
28 Cdo 728/2012
28 Cdo 1006/2012
30 Cdo 3194/2012
8 Td 70/2012
8 Tz 84/2012
Podle § 151 odst. 2 tr. ř. platí, že obhájce, který byl obviněnému ustanoven, má vůči státu nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů podle zvláštního předpisu, tj. advokátního tarifu, přičemž tento jeho nárok, je-li plátcem daně z přidané hodnoty, se zvyšuje o částku odpovídající této dani, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu, tj. podle zákona o dani z přidané hodnoty (k tomu srov. č. 7/2012 Sb. rozh. tr.). Jelikož ustanovení § 151 odst. 2 tr. ř. nerozlišuje jednotlivé položky odměny za úkony právní služby a náhrady hotových výdajů, které by podléhaly a nepodléhaly navýšení o příslušnou procentuální částku daně z přidané hodnoty (a nečiní tak ani žádný z dalších předpisů týkajících se této problematiky, tj. zákon o advokacii, občanský soudní řád, soudní řád správní, notářský řád či zákon o soudních exekutorech), je třeba mít za to, že toto navýšení se vztahuje na všechny položky, které jsou přiznány ustanovenému obhájci, je-li plátcem daně z přidané hodnoty. Takový obhájce je totiž povinen odvést daň z přidané hodnoty z celé částky zaplacené mu v trestním řízení státem jako zadavatelem právní služby, nikoliv jen z některé z přiznaných položek.
28 Cdo 2894/2012
3 Tdo 1428/2012
28 Cdo 1790/2011
3 Tdo 1481/2012
5 Tdo 1182/2012
30 Cdo 2339/2012
5 Tdo 1179/2012
28 Cdo 3162/2012
28 Cdo 1036/2012
32 Cdo 1041/2011
28 Cdo 2792/2012
28 Cdo 3039/2012
28 Cdo 1330/2012
28 Cdo 1101/2012
28 Cdo 837/2012
8 Tz 85/2012
Z dikce ustanovení § 93 odst. 8 z. s. m. přímo vyplývá, že ochranná výchova jako jedno z opatření podle § 93 odst. 1 z. s. m. může být dítěti mladšímu patnácti let, které spáchalo čin jinak trestný, uložena jen za podmínky, že bude trvat maximálně do osmnácti let jeho věku. Po dovršení této věkové hranice nelze ochrannou výchovu prodloužit. Povaha řízení podle hlavy třetí zákona o soudnictví ve věcech mládeže vylučuje, aby ve věci dítěte mladšího patnácti let, jemuž bylo uloženo opatření podle této hlavy, bylo aplikováno ustanovení hlavy druhé tohoto zákona. Tato zásada platí nejen pro ukládání opatření podle § 93 z. s. m., ale i pro řízení vykonávací, v němž se postupuje podle občanského soudního řádu, neboť i pro výkon opatření platí pravidlo uvedené v § 96 z. s. m., že nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje soud pro mládež v řízení podle hlavy třetí podle předpisů upravujících občanské soudní řízení.
8 Tcu 214/2012
28 Cdo 2163/2012
5 Tdo 1078/2012
32 Cdo 942/2011
8 Tdo 1443/2012
28 Cdo 459/2012
21 Cdo 4487/2011
32 Cdo 3561/2011
32 Cdo 3490/2011
28 Cdo 3304/2012
26 Nd 359/2012
21 Cdo 1668/2012
32 Cdo 3552/2011
21 Cdo 3984/2011
28 Cdo 3262/2012