Nezjistí-li likvidátor jmenovaný soudem nebo jiným orgánem veřejné moci po provedení potřebného šetření žádný majetek právnické osoby, podá bez dalšího návrh na její výmaz z veřejného rejstříku podle § 82 odst. 1 věty druhé z. v. r., nebrání-li tomu překážky uvedené v § 82 odst. 2 z. v. r., popř. probíhající trestní stíhání proti právnické osobě nebo výkon trestu, který jí byl uložen podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob a řízení proti nim (srov. § 90 odst. 2 z. v. r. ve spojení s § 32 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim). Postup podle § 198 odst. 2 o. z. není v takovém případě zapotřebí. Pro účely posouzení, zda hotové výdaje vzniklé likvidátorovi v souvislosti s postupem podle § 198 odst. 2 o. z. lze považovat za účelně vynaložené ve smyslu § 9 odst. 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, je nutné zabývat se tím, zda likvidátor mohl nejpozději v okamžiku, kdy uplynula lhůta „bez zbytečného odkladu“ ve smyslu § 198 odst. 2 o. z., důvodně předpokládat, že nezjistí žádný majetek právnické osoby.

Rozsudek2024-02-14

26 Cdo 3434/2023

Usnesení2024-02-14

26 Cdo 3500/2023

7 Tdo 55/2024

24 Cdo 3428/2023

25 Nd 27/2024

26 Cdo 3314/2023

24 Cdo 3273/2023

7 Td 6/2024

24 Cdo 3552/2023

24 Nd 62/2024

31 Cdo 3810/2023

Skutečnost, že právní názor vyjádřený v rozhodnutí senátu Nejvyššího soudu je v rozporu s právním názorem vyjádřeným v již dříve vydaném rozhodnutí velkého senátu příslušného kolegia Nejvyššího soudu, není důvodem pro postoupení následně projednávané věci, v níž senát Nejvyššího soudu dospěl při svém rozhodování k právnímu názoru odlišnému od právního názoru vyjádřeného v rozhodnutí senátu Nejvyššího soudu, k rozhodnutí velkému senátu.

24 Nd 21/2024

24 Cdo 135/2024

20 Cdo 2944/2023

24 Cdo 3764/2023

30 Cdo 2110/2023

28 Nd 73/2024

27 Cdo 2124/2023

28 Cdo 3774/2023

28 Cdo 29/2024

24 Nd 105/2024

28 Cdo 78/2024

28 Cdo 3197/2023

24 Cdo 3455/2023

24 Cdo 3777/2023

Soud může za podmínek uvedených v ustanovení § 38 odst. 2 části věty první před středníkem z.ř.s. upustit od výslechu posuzovaného pouze tehdy, jestliže posuzovaný na svém výslechu netrvá (výslovně jej nepožaduje). Výslech na výslovnou žádost posuzovaného (§ 38 odst. 2 věta druhá z.ř.s.) musí soud provést vždy, i kdyby z dosavadního průběhu řízení i provedených důkazů (např. z vyjádření znalce či ošetřujícího lékaře) vyplývalo, že provedení výslechu bude problematické nebo že výslech pravděpodobně způsobí újmu na zdravotním stavu posuzovaného. Soud je v takovém případě povinen provést alespoň pokus o výslech a co nejvěrněji výsledek zaznamenat. Riziku újmy na zdraví posuzovaného soud přizpůsobí místo, dobu a okolnosti, za kterých bude pokus o výslech proveden. Vyžadují-li to konkrétní okolnosti daného případu, může soud posuzovaného vyslechnout i mimo jednání (§ 122 odst. 2 o.s.ř.). Výslech posuzovaného provede zásadně soudce.

Usnesení2024-02-13

24 Nd 24/2024

← PředchozíStrana 293 z 3230Další →