Trestní odpovědnost pro trestný čin urážky mezi vojáky podle § 378 odst. 1 tr. zákoníku zpravidla nebude možné dovodit u pachatele v postavení vojáka, který nadřízeným či kontrolním vojenským orgánům předložil stížnost na poškozeného, rovněž vojáka, v níž tvrdil jeho protiprávní nakládání se svěřeným majetkem. Nejde totiž o projev, který by byl sám o sobě urážlivý, byť byl případně zčásti nebo i zcela nepravdivý. Není však vyloučeno posouzení takového jednání jako trestného činu pomluvy podle § 184 tr. zákoníku nebo křivého obvinění podle § 345 tr. zákoníku.

Usnesení2023-01-25

30 Cdo 3546/2022

Usnesení2023-01-25

25 Nd 723/2022

25 Cdo 127/2023

7 Td 5/2023

25 Nd 724/2022

30 Cdo 757/2021

7 Tz 129/2022

33 Cdo 123/2022

11 Tcu 12/2023

24 Cdo 11/2023

11 Tdo 65/2023

5 Tdo 1198/2022

5 Tdo 1166/2022

8 Tdo 1204/2022

Uvedení v omyl podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku nemusí spočívat jen v jednorázovém jednání, kterým pachatel předstírá okolnosti, jež nejsou v souladu se skutečným stavem věci, ale může se skládat z dílčích, na sebe navazujících úkonů (typicky v podobě podání klamavých údajů), jimiž pachatel navodí u poškozeného pocit důvěry, přičemž podáním dalších nepravdivých informací zneužije této důvěry k tomu, aby poškozený provedl transakce ve prospěch obviněného na úkor svého majetku.

5 Tdo 1205/2022

26 Nd 728/2022

8 Tdo 1177/2022

30 Cdo 3551/2022

22 Cdo 2252/2022

7 Tdo 36/2023