Právo odepřít výpověď jako svědek podle § 100 odst. 1, 2 tr. ř. je právem osobním a nepřenositelným na jinou osobu i v případě výslechu osoby mladší než osmnáct let. Zástupce orgánu sociálně-právní ochrany dětí přítomný u výslechu takové osoby (§ 102 odst. 1 tr. ř.) jí může poskytnout toliko pomoc k využití jejího oprávnění (srov. § 867 o. z.), avšak je vyloučeno, aby za tuto osobu sám využil tohoto práva.

Rozsudek2020-12-11

33 Cdo 449/2019

Usnesení2020-12-10

24 Nd 527/2020

22 Cdo 3236/2020

21 Cul 7/2020

33 Cdo 539/2020

24 Cdo 2551/2020

33 Cdo 3126/2020

33 Cdo 1663/2020

7 Tdo 1244/2020

33 Cdo 3346/2020

24 Cdo 2735/2020

24 Cdo 2961/2020

33 Cdo 2665/2020

33 Cdo 3951/2019

33 Cdo 3613/2020

24 Cdo 3260/2020

7 Tdo 1200/2020

24 Cdo 2364/2020

24 Cdo 3366/2020

24 Cdo 1276/2020

30 Cdo 3154/2020

5 Tdo 1312/2020

22 Cdo 2884/2020

6 Tdo 1094/2020

23 Cdo 4409/2018

3 Tdo 1136/2020

5 Tdo 1231/2020

Porušení práv k ochranné známce a jiným označením, Porušení chráněných průmyslových práv § 268, § 269 tr. zákoníku I. Závěr o spáchání trestných činů porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 tr. zákoníku a porušení chráněných průmyslových práv podle § 269 tr. zákoníku je podmíněn zjištěním, do jakých nehmotných předmětů ochrany pachatel zasáhl, a stanovením toho, jakou mimotrestní právní úpravou jsou taková práva chráněna. Jde-li o tzv. národní ochranné známky či průmyslové vzory zapsané u národního úřadu průmyslového vlastnictví, užije se národní právní úprava (v České republice zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, ve znění pozdějších předpisů, resp. zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů), jde-li o unijní ochranné známky či (průmyslové) vzory zapsané u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), užijí se normy sekundárního evropského práva (např. nařízení Rady Evropských společenství č. 6/2002), jde-li o mezinárodně zapsané ochranné známky či průmyslové vzory zapsané u Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), jsou určující mezinárodní smlouvy (např. Haagská dohoda o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů). Popis skutku, Porušení práv k ochranné známce a jiným označením, Porušení chráněných průmyslových práv § 120 odst. 3 tr. ř., § 268, § 269 tr. zákoníku II. V popisu skutku v rozhodnutí ve věci samé (např. v usnesení o zahájení trestního stíhání, obžalobě či rozsudku) musejí být v případě trestných činů podle § 268 a § 269 tr. zákoníku jednoznačně identifikována průmyslová práva, do nichž bylo zasaženo, a to uvedením příslušného úřadu, u nichž jsou zapsána, identifikačním číslem, subjektem, v jehož prospěch jsou registrována, případně dalšími údaji (např. datem registrace), a to spolu s konkretizací způsobu zásahu do nich (např. označením konkrétního předmětu, jímž bylo do uvedených konkrétních průmyslových práv zasaženo). Pokud by šlo o obsáhlý soupis jednotlivých průmyslových práv, který by neúměrně zatěžoval výrokovou část rozhodnutí ve věci samé, lze připustit i identifikaci prostřednictvím souhrnného popisu za užití odkazu na podrobný seznam obsažený v trestním spise. Pro zachování práva na obhajobu a na spravedlivý proces musí být obviněný seznámen s takovým seznamem a musí mu být umožněno bránit se jednotlivým položkám. Omyl skutkový, Normativní znaky skutkové podstaty, Porušení práv k ochranné známce a jiným označením, Porušení chráněných průmyslových práv § 18 odst. 1, 4, § 268, § 269 tr. zákoníku III. Omyl pachatele o tom, zda jde o chráněnou ochrannou známku či chráněný průmyslový vzor, tedy omyl o normativních znacích skutkových podstat trestných činů podle § 268 a § 269 tr. zákoníku (viz též rozhodnutí pod č. 47/2011 Sb. rozh. tr.) a o jejich mimotrestní právní úpravě, na kterou trestní zákoník neodkazuje, se posoudí podle pravidel o skutkovém omylu (podobně viz rozhodnutí pod č. 10/1977 Sb. rozh. tr.). Znalec, Odborné vyjádření, Konzultant, P

22 Cdo 3056/2020

8 Tdo 1237/2020

22 Cdo 1170/2020

8 Tdo 888/2020

8 Tdo 1206/2020

28 Cdo 3534/2020