Nejvyšší soud
Celkem 134 073 rozhodnutí
Pokročilé filtry
napiš zkratku (NOZ, ZP) nebo číslo (89/2012)
A = Sbírka SoR (zásadní), E = rutinní
Zobrazeno 39651–39700 z 134 073
4 Tz 9/2018
7 Tdo 200/2018
7 Tdo 703/2018
30 Cdo 2012/2018
30 Cdo 2197/2018
4 Tdo 613/2018
7 Tdo 202/2018
23 Cdo 1918/2018
21 Cdo 1105/2018
30 Cdo 6019/2017
21 Cdo 1658/2018
7 Td 31/2018
5 Tdo 1633/2016
32 Cdo 1129/2018
7 Tdo 764/2018
30 Cdo 2623/2017
23 Cdo 3479/2017
4 Tdo 701/2018
4 Tdo 666/2018
23 Cdo 1788/2018
32 Cdo 1279/2018
30 Cdo 4842/2017
32 Cdo 4225/2016
30 Cdo 5840/2016
30 Cdo 4333/2016
30 Cdo 4754/2017
21 Nd 142/2018
25 Cdo 5819/2017
23 Cdo 2204/2018
7 Td 35/2018
23 Cdo 1877/2018
30 Cdo 2166/2018
30 Cdo 2173/2018
3 Tdo 700/2018
30 Cdo 2520/2016
30 Cdo 4888/2017
4 Tdo 302/2018
7 Tdo 674/2018
30 Cdo 6056/2016
30 Cdo 3280/2017
28 Cdo 1259/2018
30 Cdo 1507/2018
33 Cdo 1145/2018
7 Tdo 728/2018
4 Tdo 683/2018
30 Cdo 1156/2018
7 Tdo 653/2018
3 Tdo 705/2018
33 Nd 109/2018
5 Tdo 677/2018
Subsidiarita trestní represe, Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku § 12 odst. 2 tr. zákoníku, § 227 tr. zákoníku I. Přečin porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku podle § 227 tr. zákoníku je formálním deliktem, který lze spáchat i tím, že pachatel po doručení výzvy k učinění prohlášení o majetku neuvede příslušnému orgánu veřejné moci žádné údaje o svém majetku, aniž by se vyžadovala opakovaná výzva či další aktivita příslušného orgánu (viz rozhodnutí č. 7/2017 Sb. rozh. tr.). V takovém případě je ale třeba se důsledně zabývat podmínkami, za nichž lze uplatnit trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené, tedy vyhodnotit, zda jde s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 39 odst. 2 tr. zákoníku o čin natolik společensky škodlivý, že nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zákoníku (viz stanovisko č. 26/2013 Sb. rozh. tr.). Účinná lítost, Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku, Zastavení trestního stíhání, Odložení trestní věci § 33 tr. zákoníku, § 227 tr. zákoníku, § 172 odst. 2 písm. c) tr. ř., § 159a odst. 4 tr. ř., § 179c odst. 2 písm. i) tr. ř., § 314c odst. 1 písm. b) tr. ř., § 223 odst. 2 tr. ř., § 231 odst. 1 tr. ř., § 257 odst. 1 písm. c) tr. ř. II. Pokud pachatel přečinu porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku podle § 227 tr. zákoníku v průběhu trestního řízení konaného pro tento trestný čin, o jehož zahájení ví, splní dodatečně svou povinnost a učiní prohlášení o majetku, nejedná dobrovolně ve smyslu § 33 tr. zákoníku (viz rozhodnutí č. 35/2001 Sb. rozh. tr.), a proto nezaniká jeho trestní odpovědnost za tento trestný čin pro účinnou lítost. Takové pachatelovo chování v průběhu trestního řízení však lze zohlednit při úvaze o použití principu oportunity ve smyslu § 172 odst. 2 písm. c) tr. ř. (viz stanovisko č. 26/2013-V. Sb. rozh. tr.), tedy státní zástupce nemusí z tohoto důvodu trestní stíhání zahájit a může věc odložit v rámci prověřování podle § 159a odst. 4 tr. ř. a ve zkráceném přípravném řízení podle § 179c odst. 2 písm. i) tr. ř., případně je oprávněn zahájené trestní stíhání zastavit podle § 172 odst. 2 písm. c) tr. ř. Trestní stíhání může zastavit ze stejného důvodu i samosoudce okresního soudu podle § 314c odst. 1 písm. b) tr. ř., v rámci hlavního líčení pak podle § 223 odst. 2 tr. ř., resp. mimo hlavní líčení podle § 231 odst. 1 tr. ř., je oprávněn tak učinit případně i odvolací soud podle § 257 odst. 1 písm. c) tr. ř.