Nejvyšší soud
Celkem 134 073 rozhodnutí
Pokročilé filtry
napiš zkratku (NOZ, ZP) nebo číslo (89/2012)
A = Sbírka SoR (zásadní), E = rutinní
Zobrazeno 39751–39800 z 134 073
33 Cdo 2025/2018
23 Cdo 4384/2017
32 Cdo 3530/2016
23 Cdo 3008/2017
30 Cdo 2183/2018
32 Cdo 5779/2017
23 Cdo 1586/2018
23 Cdo 185/2018
23 Cdo 1619/2018
23 Cdo 3317/2017
23 Cdo 2228/2018
23 Cdo 1208/2018
28 Cdo 3620/2017
23 Cdo 1261/2018
23 Cdo 4886/2016
26 Cdo 4257/2017
23 Cdo 127/2018
30 Cdo 2208/2016
23 Cdo 3619/2017
23 Cdo 5763/2017
23 Cdo 5560/2017
23 Cdo 1897/2018
23 Cdo 228/2018
23 Cdo 830/2018
23 Cdo 1747/2018
23 Cdo 5844/2017
30 Cdo 2830/2016
30 Cdo 169/2018
32 Cdo 2121/2018
25 Cdo 1503/2018
26 Cdo 2116/2017
25 Cdo 69/2018
28 Cdo 3506/2016
30 Cdo 2948/2016
28 Cdo 1627/2018
23 Nd 153/2018
33 Cdo 620/2018
30 Cdo 6043/2017
30 Cdo 6039/2017
28 Cdo 112/2018
32 Cdo 1906/2018
23 Cdo 1915/2018
23 Cdo 2113/2018
32 Cdo 687/2018
6 Tdo 671/2018
23 Cdo 454/2018
23 Cdo 3243/2017
23 Cdo 1165/2018
6 Tdo 643/2018
6 Tz 6/2018
Zákaz reformace in peius, Řízení o odvolání § 259 odst. 4 tr. ř. I. Odvolací soud může svým rozsudkem změnit k tíži obviněného jen ten výrok rozsudku soudu prvního stupně, který byl napaden odvoláním státního zástupce podaným v jeho neprospěch. Pokud tak učiní ve vztahu k výroku, jenž takto napaden nebyl (např. zpřísní-li obviněnému trest odnětí svobody na podkladě odvolání podaného státním zástupcem výslovně jen proti výroku o trestu propadnutí části majetku), aniž by byly dány podmínky ustanovení § 254 odst. 2 tr. ř., poruší ustanovení § 259 odst. 4 tr. ř. To platí i v situaci, že z podnětu jiného odvolání podaného ve prospěch obviněného či v důsledku uplatnění § 261 tr. ř. ve vztahu k předcházejícímu výroku o trestu byl odvolací soud povinen přezkoumat i tento oddělitelný výrok rozsudku (o trestu odnětí svobody), který nebyl odvoláním státního zástupce napaden. Mimořádné snížení trestu odnětí svobody, Spolupracující obviněný § 58 odst. 4 tr. zákoníku, § 178a tr. ř. II. Spolupracujícímu obviněnému (§ 178a tr. ř.) je nutno trest odnětí svobody podle § 58 odst. 4 tr. zákoníku uložit pod dolní hranicí trestní sazby trestného činu, i když jej spáchal ve prospěch organizované zločinecké skupiny. Ustanovení o zvýšení horní hranice trestní sazby podle § 108 odst. 1 tr. zákoníku se při ukládání trestu spolupracujícímu obviněnému vůbec neuplatní. Při určení konkrétní výměry trestu ukládaného spolupracujícímu obviněnému může soud zvažovat uplatnění okolností svědčících v jeho prospěch a v jeho neprospěch, jakož i skutečností vyjmenovaných v § 58 odst. 4 tr. zákoníku, jen v rámci tímto ustanovením zmírněné trestní sazby. Úvaha soudu o trestu, který by obviněnému hrozil, pokud by mu postavení spolupracujícího obviněného nebylo přiznáno, je bez významu. Postavení spolupracujícího obviněného mohou odůvodnit i výpovědi, kterými v procesním postavení svědka v jiných samostatně vedených, avšak věcně souvisejících trestních řízeních významně přispěl k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, za podmínky, že jimi byl proveden důkaz v tomto řízení. Způsob výkonu trestu odnětí svobody § 56 odst. 2 tr. zákoníku III. Ustanovení § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, podle něhož se do věznice se zvýšenou ostrahou zpravidla zařadí pachatel, kterému byl uložen trest odnětí svobody za trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny (§ 108 tr. zákoníku), se neuplatní v případě, kdy je trest ukládán spolupracujícímu obviněnému, neboť u něj se při výměře trestu ustanovení § 108 tr. zákoníku neužije.